Johannes Junius (1573 - 1628, popraven za čarodějnictví). Purkmistr z Bambergu. Z vězeňské cely napsal
dopis v okamžiku, kdy očekával popravu za čarodějnictví. Dopis který se zachoval ukazuje metody,
které katolická církev i světské soudy používaly k vynucení příznání na lidech obžalovaných z
čarodějnictví.
...ale co to melu...
JUNIUS (ne purkmistr Junius) jsou pro mne osobně jeden z největších objevů na hudební scéně roku 2009.
Bostonští Junius měli na svém kontě od doby vzniku roku 2004 pouze dvě dema. V roce 2006 začali pracovat
na materiálu pro album o kterém předem věděli, že bude koncepční. Věděli, že se jeho obsah bude zabývat
katastrofickými teoriemi kontroverzního (přesto velmi zajímavého) psychiatra, psychoanalytika, filozofa
a spisovatele Immanuela Velikovského a že ho nevydají dříve dokud nebude kapela plně spokojena s jeho
výslednou podobou. To, co hoši ale jistě nevěděli bylo to, jak úspěšné bude jejich album především mezi
"odbornou" veřejností. Připadá mi, že si posluchači teprve cestu ke kapele hledají. I když jistě malý
nezávislý label The Mylene Sheath udělal všechno, co bylo v jejich možnostech, pro propagaci kapely, tak
pro takhle vyjímečnou bandu je to stále málo. Každopádně The Mylene Sheath na Junius dost vydělají a je to
jenom dobře. Podpora nezávislých labelů musí být.
Album vás smete silou nebývalou a stejně tak silní jako je celé album, se budete cítit po jeho poslechu
i vy. Jen nazout černé vojenské boty, maskáče, kulicha a holýma rukama vyrvat z kořenů ten dub, co zdobil
jejich logo. Jejich kombinace heavy space rocku, post rocku, math rocku, new wave a post punku je tak
skvěle namíchána, jako kdyby tato kombinace nebyla vůbec ojedinělá na hudební scéně. Spočítat přitom
kapely u kterých slyšíte na pozadí metalových kytar The Cure, The Smiths nebo Joy Division, můžeme
na prstech jedné ruky. Samozřejmě že frontman a vokalista Joseph Martinez má jinou vokální polohu než
lídři zmíněných kapel, ovšem jeho zadumaný projev stejně skvěle koresponduje s neveselou atmosférou desky.
Na postrockové scéně unikátní album a celkově vynikající dílo, kde i ty nejslabší místa (a že jich mnoho
není) dlouhých kompozic, vyčnívají vysoko nad průměrem všednosti.
Junius nejsou žádní objevitelé nového hudebního stylu. Určitě ale jejich hudba rozvířila stojaté vody
postrockové. Vzpomeňte kolik postrockových kapel se v poslední době podobalo jedna druhé. Více originality
tomuto žánru jenom prospěje. 9.7.2010 (Crippled Reverend [10/10])
