Značně nedocenění, brutální, agresivní, utržení od řetězu, svou tvorbou nekompromisní, ale na druhou stranu také otevření a upřímní muzikanti. Nejen těmito přízvysky se dá v krátkosti přiblížit hlavní duch bratrů BRUTE, kteří do mlýnku přispěli svým kouskem sofistikovaného umu. Za kapelu hovoří kapelník, kytarista, textař, hrdý otec a centrální mozek při tvorbě repertoáru souboru – Steve.
Nemůžu začít jinak. Před nějakou dobou jste na Atrocity Party pokřtili své nové album „Sophisticated Atrocity“. Byla to pro Tebe jistá satisfakce za tu dřinu a čas, který si pro kapelu obětoval?
Samozrejme, že bola a moje srdce sa zapľnilo šťastím z dobre vydretej roboty. Snažil som sa o to roky a veril, že človek, ak niečo miluje a zaumieni si to, dokáže to. Chalanom z kapely patrí moje poďakovanie. A nie len ím. Nečakal som ani takú návštevnosť (cca 120 ľudí). Pokrstiť nám prišiel Martin Lukáč, frontman Nomenmortis a legenda UG a pozvané kapely Perversity a Alma Persona odviedli svoju prácu na výbornú. Aj keď to bolo náročné zorganizovať, dopadlo to nad očakávanie dobre.
Když se podíváme do historie, tak BRUTE táhneš už roku 1998. Debutová deska vychází až nyní, v roce 2012. Což je relativně dlouhá doba. Jak si to všechno dokázal zvládnout? Co Tě hnalo dopředu neustále držet kapelu při životě?
Život máš len jeden a ak máš sen a zdravie ti v tom nebráni, musíš isť za svojím cieľom a nepýtať sa sám seba dopredu, či ti to výjde, alebo nie. Musíš to cítíť, musíš to milovať odjakživa a proste urobiť to. U mňa, ako u každého človeka, je na prvom mieste rodina, snažil som sa najprv ju zabezpečiť, preto tá dlhá pauza v histórii Brute, no ideme ďalej a to je podstatné. Ľudia si ťa budú vážiť, keď uvidia, že to robíš naozaj od srdca, aj napriek prekážkam.
Album je už nějakou chvíli venku a zatím se setkáváte převážně s pozitivními reakcemi. Jsou pro Tebe tyto reakce velkým překvapením? Kde vidíš hlavní příčinu těchto prvních vavřínů?
Človek si musí veriť, ak niečo chce dokázať a osloviť tým fans a ľudí z brandže. Máme zatial dosť kladné reakcie, no objektívne. Sme hlavne šťastní, veril som v pozitívne reakcie. Vieme, do čoho sme šli a prípadnú kritiku len privítame a odceníme, lebo nás popoháňa a usmerňuje ďalej. Nemyslím to sobecky, v prvom rade sa tvorbe muziky venujem dlho a myslím, že skladby na debutu sú vyvážené a pomerne na úrovni. A žánrová pestrosť týchto skladieb je odzrkadlená v širokom časovom rozpoložení kapely. Propagácii Brute som od dema 2008 „Furious pictures and agony“, až do prítomnosti venoval možné maximum a to je podľa mňa najdôležitejšie, aby postupne kapela presádzala svoju robotu, či muzikálny výtvor.
Loni jste začátkem srpna podnikli první koncert vůbec. Jak na tuto zkušenost vzpomínáš? Je jisté, že právě živým hraním se kapela dostane nejvíce do povědomí posluchačů.
Náš prvý koncert bol vlastne druhý. Prvý a zároveň na dlhú dobu posledný set sme odohrali s Erytrosy niekedy v roku 2000 v jednom rockovom hniezde v Sečovciach. Prvý koncert nového obdobia Brute sme odohrali v Stropkove. Neskutočný zážitok z fans hladných po metale. To, čo sme my, ako východniarská kapela začívajúca prakticky od znova zažili na tomto koncerte, prajem všetkým kapelám. Fanúšici predviedli nenormálný masaker a my a spoluučinkujúce bandy (Organon, Legion, Beoryal Cynanthropy) sme boli šťastím bez seba. Ešte som taký kontakt s fans nezažil. Stropkov forever!!! Viac sa kapele spojiť s fanúšikmi a predviesť im bližšie svoju nedá.
Dá se říci, že novým albem a živými koncerty jste uzavřeli starou kapitolu BRUTE a otevřeli brány do kapitoly nové. Také to tak vnímáš? Nebo je pro Tebe historie kapely nezanedbatelná a bude i nadále součástí vývoje?
Nerozmýšľam teraz čo bolo a čo bude. Dôležitá je súčasnosť. Album je konečne vonku a my chceme hrať. Problémy boli a budú. No, teraz sme vynikajúca partia a ideme ďalej za svojími cieľmi. Ja som každému z členov povedal, že či s nimi, či bez ních, budem sa death metalu venovať akýmikoľvek formami aj naďalej. Aj keby to mal byť zase one-man band. Myslím, že chalani si uvedomujú, kde už sme a čo nám ešte môže postretnúť.
Jestli dobře počítám, tak na debutu se nachází pět nových skladeb. Zbytek je z druhého dema „Furious Pictures And Agony“ a z proma „Inhuman Seed Of Terror“, které vyšlo před dvěma lety. Měl zbytek kapely nějaký zásadní vliv na skládání nových skladeb, nebo vše vzniklo pod Tvou taktovkou?
Kamaráti prichádzali do kapely postupne, takže materiál na cd je zatial moja robota. Musím podotknúť, že chalani mali čo povedať k skladbám na skúškach. Posledný song „Jail of inner self“ je song, ktorý vznikol ešte pred zrodom Brute a velký podiel na nej mal môj brat a člen prvej zostavy Slavko. Na albume sú štyri úplne nové songy ("Sophisticated atrocity", "Cesspool of lies", "Vain benignity" a "Trust in yourself or burn"). Skladby ("Inhuman seed of terror", "The sins will get us" a "Repulsive loss of self-respect") z proma 2010 sú na albume podľa mňa zaslúžene, keďže boli najprv nahrané s bicím automatom a už spomínaná "Jail..." je z naších počiatkov.
Jelikož je na desce hned několik skladeb z již zmiňovaných nahrávek BRUTE, může se vůbec hovořit o nějakém lyrickém konceptu alba? O čem vůbec pojednává textová stránka „Sophisticated Atrocity“, a kdo je dvorním textařem?
Texty robím výhradne zatial ja a keďže sú songy z iných období, priamy kontext albumu nieje. No, texty staršieho, alebo novšieho dáta, majú aj tak niečo spoločné. Moju nenávisť vo všeobecnú úbohosť ľudstva a nájdu sa v textoch pasáže, kde svoje chyby nezabúdam vytknúť aj sebe. Z duše nenávidím pokrýtectvo. Nikto nieje anjel a kto si mysli o sebe opak, alebo že je bez chyby, robí najväčšiu chybu.
Deska jako celek působí agresivně a údernost písní se nedá přehlédnout. V jaké atmosféře nové album vznikalo? Podle všeho se smůla, která se na kapelu lepí už od počátků, promítla na brutalitě nahrávky...
Presne si to vystihol. Ja si na každej nahrávke, ktorú počúvam, všímam najskôr celkovú atmosféru a tá ti dá dojem z počinu po prvých tónoch. Dnes je mnoho kvalitných kapiel, ktoré sú nehorázne technicky zdatné, ale chýba mi tam tá pomyselná atmosféra. Snáď mi rozumieš. Musí to mať niečo doseba, ale každý môže mať iný názor a cítenie. Naša nahrávka sa rodila velmi ťažko. Pár vrások a šedivých vlasov pribudlo a možno preto sú tie skladby nekompromisné a úderne, napriek ich časovému rozdielu.
Nyní je sestava BRUTE kompletní, jak probíhal výběr? Vyhlásil jsi konkurz, nebo si už měl vytipovaná nějaká jména, popřípadě favority, které jsi kontaktoval? Popravdě řečeno, jsou pro mě velkou neznámou.
Robíš si srandu s tým konkurzom? V roku 2008 začal so mnou spolupracovať Štefan “Puky“ Puhalla (Exliris) po náhodnom stretnutí na jednom koncerte v Strážskom a potom som oslovil vokalistu z prvej zostavy Brute Pavla “Pafa“ Fila, aby nám pomohol naspievať promo 2010 a už sme boli traja. Potom mi jeden kamarát (Oči) dal kontakt na bicmana Hettyho zo Stropkova a my sme sa prišli pozrieť na jednu jeho koncertnú akciu, na ktorú nas pozval, prekvapil nás v dobrom slova zmysle svojou hrou a mne sa začal plniť ďalší malý sen. Konečne v Brute účinkoval bicman z mäska. A musím podotknúť, že z nášho proma bol nadšený a tak aj on spísal tú povestnú zmluvu s diablom. Po niekoľkých mesiacoch musel z kapely z rodinných dôvodov odísť Puky a nahradil ho náš rodák s dobrým srdcom a neskutočným talentom, mladý gitarista Robert “Hegrid“ Demeter. Nahral sa vytúžený debut a našu mozaiku doplnil ešte mladší bassgitarista Radko Michalko, ktorý neskrýval svoju radosť, že je medzi nami. No, svoj kumšt ukázal hneď na prvej skúške. Kapela je kompletná a tomu ešte stále neverím úplne.
Když se zamyslím nad vaší budoucností, je celkem jisté, že se budete snažit nahrávku co nejvíce podpořit koncertováním. Máte vedle koncertování ještě jiné možné plány do budoucna? Chystání nových nápadů na další desku, klip?
Kapela musí mať nejaké ďalšie plány a určitý postup, čo ďalej. Máme už niekoľko zbrusu nových skladieb, ktoré sú ešte v skušobnom procese. Koncerty sa dohadujú priebežne a klip zatial neriešime. Nevidím to momentálne ako nutnosť. No, v pravý čas by sme klip určite chceli zrealizovať. Jedna z naších túžob je aj raz si zahrať na Brutal Assaulte. Svoj postoj chceme najskôr potvrdiť druhým albumom, aby sme nenechali naších verných na pochybách.
Jak těžké je tak dlouho udržet při životě metalovou kapelu, když máš vedle kapely také rodinu, zaměstnání?
Na východe Slovenska je bez práce ťažko prežiť a nieto ešte držať kapelu na akotakej úrovni. A bez rodinného zázemia a jej podpory, je to ešte ťažšie. Nebudem písať iba o sebe. Každý má svoje starosti a bremená. No, niekedy ťa to ťažké v živote môže naopak nakopnúť k pozitívnemu zmýšľaniu a dodať brutálnu silu.
Když se podíváš kolem sebe na různé události, které se dějí u nás či ve světě. Co vůbec považuješ za největší problém současnosti?
V dnešnej dobe zomiera denne nezmyselne po celom svete viac ľudi, ako počas svetových vojen, len sa nás to akosi netýka. Dnešní mocnári sú horší a zaslepenejší ako nejaký masový vrah. Niekde hladomor, inde blahobyt. Zase trpia len tí obyčajní a dobrosrdeční ľudia, či v Afrike, Ázii, alebo kdekoľvek inde. Ja vravím, na každého, mocou vypaseného a zaslepeného červa, ktorý nikdy neprejavil trošku ľútosti, čaka solídna a spravodlivá odmena skôr, či neskôr. To som si istý.
V závěru Ti chci poděkovat za Tvou ochotu a čas, díky kterému mohl tento rozhovor vzniknout. Ať se Ti daří!
Neďakuj braček. Ja musím poďakovať za priestor a podporu pre Brute tebe. Aj týmto rozhovorom je jasné, že hudba spája a nie rozdeľuje dobrých ľudi. Nerobí rozdiely medzi ľuďmi a tak by to malo byť. Prajem všetkým za celú kapelu hlavne veľa zdravia a ostatné určite príde samo.
