Když jsem obdržel e-mail od dvorní textařky skupiny Bestila, že mi posílá k recenzi CD s názvem
Hon na čarodějnice, byl jsem přesvědčen, že se na mě na základě spojení názvů kapely a
desky z reproboxů vyvalí další smršť black metalových rifů. Naštěstí se toto nepotvrdilo
a my máme v tomto případě možnost zaposlouchat se do jedenácti kousků (+ jedno intro)
česky zpívaného melodického heavy metalu. „Intro v B moll“ navozuje atmosféru a hned po
něm bicí rozjíždějí druhý kousek, power metal v podobě „Bestie“. Ale jak jsem se na začátku
těšil, tak nadšení se zatím moc neprojevuje. Instrumentálně to sice je takřka to, co se
mi líbí, ale celkový dojem mi narušuje zpěv, kdy místy slova jakoby bojují s melodií. V
následující „Transylvania“ to je o něco lepší, ale zpěvák jednou musí slova chrlit a jindy
je naopak nucen jednotlivé slabiky natahovat. Snad by pomohly texty v angličtině. „Mr.
Blackstone“ - pěkný začátek a i frázování je v pořádku, takže jako celek to působí uceleným
dojmem. „Mistr a Markétka“ - buď si zvykám nebo se Bestila opravdu zlepšuje. „Inkvizice“
nemůže začít jinak než ponuře, ale proslov na začátku je trochu úlet. Ovšem zatím nejlepší
kousek. Následuje relativně klidnější „Anděl spásy“ a další z mých favoritů „Poslední úder“.
Tato skladba je tu a tam protknutá prvky progresivismu, ale je to naštěstí drženo v rozumných
mezích. Při poslechu „Stopy války“ musím konstatovat, že jsem trochu přechválil - opět nesoulad
textu a hudby - v melodickém metalu bych očekával víc melodie i ve zpěvu. V případě skladby
nazvané „Víra“ přichází něco více baladického. U mě dobrý - chválím. Já tohle prostě můžu,
škoda jen, že pánové ve druhé půlce zrychlili. „Kouzelná noc“ - a to je co? Jazz na začátek?
Už jsem se lekl, že přijde experiment. Závěrečná „Metal Forever“ budiž brána jako hold metalovým
velikánům - v textu se přeneseně můžeme setkat s Iron Maiden, Helloween, Judas Priest, Guns
N’Roses, Accept, Metallicou, Nightwish a Panterou (snad jsem na nikoho nezapomněl).
Kdyby Bestila do budoucna zapracovala na vhodnější kombinaci textu a hudby, viděl bych
to velmi velmi dobře. Prozatím váhám mezi šestkou a sedmičkou. Ale protože člověk nemá
dát na první dojem, tak jsem se po třech dnech k desce vrátil znovu. A druhý dojem je
podstatně lepší, takže nakonec přece jen sedm bodů. 12.5.2009 (apab [7/10])
