První pohled na obal desky - tak to je black metal. Tedy styl, s kterým já nejsem až zas
tak velký kamarád. Ovšem záleží na podání. Takže s chutí do toho. Po intru (snad úryvek
z nějaké symfonie) je tu první zběsilá jízda v podání „Dysangelium“. Hudebně to není
špatné, „zpěv“ jsem čekal horší, dojem tedy více méně pozitivní. Pánové jistě prominou
následující přirovnání, ale chvílemi to připomíná rychle odříkávanou dětskou říkanku.
„Unhollowed Rapture“ - tak nějak podobně si představuju ortodoxní black metal. V „Beneath
The Cross“ lze najít instrumentálně líbivé okamžiky. Další intro „Isis Pool“ - ta intra
jsou z celé desky nejlepší. V „Doom“ přichází náznak odklonu k death metalu a i zpěv je pro
mě přijatelnější - tady Legion začínají na mém žebříčku pomaličku stoupat vzhůru. Ale další
v pořadí je opět nářezová „Xenophoby“. V „Hated Truth“ si opět něco málo nacházím, jinak mi
to všechno splývá v jednu hutnou zvukovou stěnu. „The Trinity“ začíná nadějně, pokračuje nadějně
a kupodivu končí taky nadějně. V tomto duchu se nese i „Pure Faith“. A nakonec dobrá předělávka
„Perspektiva“, a tím pádem i nejlepší skladba alba.
Pro black fans musí být výhra, že i v Čechách máme kapelu, která se přibližuje nebo dokonce
vyrovná zahraničním vzorům, ale za mě to jsou jen tři body z deseti možných. 17.4.2009 (apab [3/10])