Away (VOIVOD): Pohled zpátky II

Pohled zpátky II - aneb jak vidí minulost a přítomnost
tvůrčí osobnost skupiny VOIVOD – Michel Langevin aka Away.

Je to souhrn několika rozhovorů z doby 1995-2003, které jsem sestavil pro ujasnění a vysvětlení některých údálostí během jejich hudební cesty.

Micheli, jak vzpomínáš na počátek vaší kapely, kdy jste hráli nejhlučnější muziku a ukrývali se pod pseudonymy?
Jak každý věrný fanoušek VOIVOD ví, že vše začalo albem „War and Pain“, které se textově týkalo našich obav z nukleárních bomb. Dalším bylo „Röööaaarrr“, kde jsme ve velkém ukázali naší agresivitu. Na „Killing Technology“ jsme se pokusili o skutečné experimenty, přičemž se na něm zabýváme projektem hvězdných válek sestaveným americkými politiky té doby. „Dimension Hatröss“ bylo koncepční album rozdělené do osmi písní, prezentující jednotlivé kapitoly uceleného příběhu. Napsání materiálu pro toto album nás velmi vyčerpalo, protože koncept, který jsme si předsevzali zpracovat, byl velmi náročný na uvedení do konkrétní formy.


A co vůbec znamená slovo "hatröss"?
Je to směs více slov, anglického „hate“ (nenávist) a francouzského „atross“ (krutost). Po tomto albu následovalo „Nothingface“. Pak „Angel Rat“, což bylo úplně odlišné album, na kterém se ještě podílel Blacky. Je to dost depresivní dílo. Tehdy jsme byli všichni na dně a mnoho fanoušků tento náš výtvor nepochopilo, přesto se jistým lidem líbilo. Bylo to úplně o něčem jiném.


Zdá se, že „Angel Rat“ si našel posluchače zcela odlišné?
Je to zajímavé, ale každé naše album si získalo jiné posluchače. Hodně lidí si myslí, že „Nothingface“ je nejlepší, zatímco jiní mluví o „Dimension Hatröss“ jako o vrcholu naší tvorby. Když mám mluvit za sebe, mým nejoblíbenějším je „Killing Technology“.


Proč vlastně Blacky a zpěvák Snake odešli?
Blacky už nesouhlasil se stylem, který VOIVOD prezentuje. Snake odešel nejenom kvůli hudebním neshodám, ale hlavně řešil mnoho osobních problémů.


Uvažovali jste o rozpadu kapely?
Ovšem, uvažovali jsme o tom. Chystal jsem se směrem k počítačové animaci, ale uvědomili jsme si, že máme stále spoustu hudebních nápadů, které fanoušci VOIVOD budou chtít slyšet.


A jak dlouho jste hledali nového zpěváka?
Asi dva měsíce. Bylo výhodné najít baskytaristu a zpěváka v jedné osobě. Eric byl prvním kandidátem na tyto uvolněné posty. Vyzkoušeli jsme ho a hned brali do kapely.


Takže to vyšlo hned na poprvé?
Ano, vyšlo. Určitě jsme nechtěli nikoho, kdo by kopíroval předchozího zpěváka, ale někoho, kdo odvede dobrou práci a dokáže vyjít se zbytkem kapely. Víme, že je těžké najít spřízněnou duši. Na začátku byl Ericův hlas úplně jiný, ale pak jsme vyjeli na turné, kde musel Eric zpívat i starý materiál a až tehdy dostal jeho vokál ten pravý voivodovský nádech.


Mnozí fanouškové byli překvapeni vaším albem „Negatron“, na kterém jste se vrátili do starých dob.
Po nahrávání „The Outer Limits“ jsme si uvědomili, že už nemůžeme jít dál v cestě, kterou jsme si vytyčili. Začal jsme ztrácet podstatu, naše tvrdé jádro a tu přirozenou těžkost skladeb, protože jsme příliš experimentovali. Tak jsme se rozhodli vrátit o pár kroků zpátky.


Písně VOIVOD jsou vesměs v lyrickém konceptu dál dělitelné charaktery. Jaké charaktery jsou na „Negatron“?
Hlavním charakterem je Nanoman. Je trsem charakterům. Je to typický šedivý chlapík přicházející bez létajících talířů, proto se zapletl do mnoha spiknutí. Je to Nanoman.


Kdo je to?
On je experiment. Jsi obeznámen trochu s mikrovědou nanotechnologie?


Pouze ze sledování Star Treku... [úsměv]
No, prostě jim dovoluje, aby vytvořili digitální buňky nebo biočipy, které mohou vstříknout do lidského těla, aby vyléčili rakovinu. Pracují na tom. Je to pěkně futuristické, ale jak to bývá, mysleli na vojáka. Dají mu injekci s tou látkou, aby ho mohli udělat silnějším, rychlejším, vším, prostě super vojáka. A přibližně o tom je Nanoman: Oni ho předávkují biočipy, vyrobí nového člověka. On postaví nové vojsko a novou planetu. Je to velmi dlouhý příběh. Mohli jsme o tom udělat celé album. Snažili jsem se zaujmout okamžik v písni, kde on se stává nadlidským, rychlým a mutuje.


Máš založené své charaktery na skutečných lidech nebo obecných postavách?
Ne. Mnoho jich bylo vytvořeno na základě mých snů, které jsem měl. Myslím, že byly ovlivněné něčím, co jsem viděl v TV. Všichni byli vytvořeni, aby se hodili do jistých situací v příběhu.


Vaše texty, i když velmi sci-fi, mají někdy sklon být apokalyptické, nebo…?
Pesimistické. [smích]


A jak to tedy je?
Mnoho lidí si myslí, že je to všechno jen o sci-fi příbězích. My používáme sci-fi texty k udržení, ale je zde mnoho společenských tkání, kterými jsme se pokoušeli dostat napříč. Jsme velmi starostlivý lidé. Nezpíváme o tom přímo, píšeme surrealistické texty, ale je tam druhý a třetí smysl všeho, co děláme. Prostě jsme se snažili být undergroundovou kapelou.


Co bys řekl, kdyby se náhle vaše hudba stala trendem?
Nevěřím, že by se to mohlo stát.


Micheli, ty jsi známý jako autor obalů všech alb. Kdy jsi prvně začal přemýšlet o jejich vytvoření?
Hned, jak začal VOIVOD hrát, uvažovali jsme nad jeho celkovou koncepcí a hledali jsme základní motiv pro náš obal. Výsledkem bylo zobrazení monstra jménem VOIVOD, kterého jsme vsadili do našeho světa hudby. V průběhu naší kariéry se mnoho lidí pokusilo o vytvoření obalu pro album VOIVOD, ale musím říct, že jim vždy utekla základní myšlenka, o čem VOIVOD je. Nikdo nedokázal lépe vyjádřit naší podstatu než my sami.


Skládají všichni ve VOIVOD nebo vycházejí z návrhu?
Není to absolutně systematické. Nahrajeme, co jsem zajamovali. Pak kreslím, čím mě inspirují, pak ukáži své kresby a postavíme z toho něco konečného. Je to jednoduchá výměna mezi vizuály a zvuky.

A co odstartovalo tvůj zájem o mechanické stvůry a sci-fi?
První událost se stala, když mi byli čtyři roky. Byl jsem poraněn dětskou zbraní s ostrou čepelí a musel jsem jít do nemocnice, kde mi sešívali rameno. Tím začalo okouzlení míchané s hororem a bio kovovými hybridy. O rok a půl později jsem byl vážně sražen autem a to přidalo tu mechanickou část stvůrám. Zvuky byly opatřeny obrovskou továrnou, kterou jsem okukoval z okna svého pokoje. Každé ráno jsem se probouzel a neodkladně kreslil monstra, na které jsem narážel ve svých snech.


Když hrajete živě, používáte nějaké nápadné efekty na jevišti, aby se hodili k sci-fi orientovaným textům?
Používali jsme promítací plátna, nákresy, kouř, atd., ale nyní kromě příležitostného stroboskopu dáváme přednost soustředění se na hudebním provedení.


Po dalších personálních změnách a pauze jste se opět probrali k životu a mezi fanoušky se dostalo hutné album „Voivod“. Dlouho byl avizován název „ The Multiverse“, nakonec se z toho vyloupl trefný název „Voivod“...
Po všech těch událostech jsme se rozhodli, že nové album je jakýmsi znovuzrozením VOIVOD, takže jsme ho pojmenovali „Voivod“.


Mohl bys prozradit, v jakém časovém horizontu vlastně nové album vznikalo? Dost dlouho nebylo o vás slyšet.
S Piggym jsme se rozhodli ukončit natrvalo činnost VOIVOD v roce 2001, ale po několika měsících jsme se rozhodli, že bychom mohli VOIVOD znovu rozjet. Na mysli jsme v tu chvíli měli našeho bývalého zpěváka Snakeho. V koutku duše jsme doufali, že by basovou linku s námi mohl nahrát Jason Newsted, se kterým jsme udržovali dobré vztahy. V polovině devadesátých let jsme pracovali na projektu TARRAT. Máme natočené hodiny hudby, ale nikam to nevedlo. Snake souhlasil, takže jsme udělali u Piggyho takovou poradu, jak dál. Ještě ten večer mi zavolal Jason a byl naší nabídkou doslova unesen. Nabídl nám svou spolupráci, své zkušenosti a rozhodl se nové album produkovat. Samotný materiál vznikal v rozmezí roku a půl. V září 2002 jsem se přesunuli do jeho studia, kde jsem začali pracovat na předprodukci nového alba. Během tohoto procesu se Jason vyjádřil v tom smyslu, že by se chtěl stát právoplatným členem VOIVOD.


Takže vás o to požádal nebo jste mu to nabídli?
[smích] Je to celkem zajímavý a netradiční příběh. Během prací na novém albu jsme si udělali na jeden den volno. Klasické rožnění masíčka a popíjení dobrých nápojů u jeho dobrého přítele v San Franciscu. Jason nám sdělil, že má pro jednu místní rozhlasovou stanici domluvený rozhovor po telefonu. Odešel k aparátu a my si samozřejmě tu stanici naladili, abychom ho slyšeli. Během toho rozhovoru se zmínil, že s námi točí album a také se nás přes rádio zeptal, jestli bychom ho do kapely nevzali jako právoplatného člena. Jason má skvělý smysl pro humor, po jeho příchodu jsme si ťukli a do kapely ho přijali.


Mohl bys objasnit odchod Erika Forresta? V tisku se objevovali nejrůznější zprávy, že vás Eric zažaloval.
Všechno zavinila ta nešťastná nehoda v Německu. S Erikem jsme ještě objeli mnoho koncertů a několik turné. Jeho zdravotní stav se nelepšil, koncerty odehrál v pohodě, ale s největším sebezapřením. Jako by se tou nehodou mezi námi něco zlomilo. Vztahy mezi námi už nebyly ideální, a proto jsme se rozhodli, že to nemá cenu protahovat dál. Pro VOIVOD toho odvedl hodně.


Byl Snake ve vašich představách jediným možným zpěvákem, nebo jste měli v hledáčku i někoho jiného?
VOIVOD se vlastně v roce 2001 rozpadli. Jediná myšlenka na znovuobnovení kapely byla se Snakem. Toho jsme na našich koncertech v Montrealu vídali často, pokaždé si s námi zazpíval několik skladeb. Snake měl v oné době odchodu velice špatné období. Řešil mnoho osobních problémů, které nakonec jeho odchod způsobily. Nyní je vše v pořádku, ostatně to člověk pozná. Je nabitý energií, jako když jsme kapelu rozjížděli.


Každé vaše předchozí album bylo jakýmsi tématickým pokračováním ságy Voivod. Texty pocházely většinou z tvé hlavy, jak jste to vyřešili na novém albu?
Na každé album jsme v kapele připravili koncept, podle kterého jsme pak naše texty regulovali. Tentokrát jsme se rozhodli, že by texty mohl napsat Snake, protože měl po tom půstu určitě co říct. Nastínil jsem několik témat, nakreslil několik námětů, které byly vždy spjaty s naší muzikou. Pomohl nám i Jason, který mu nastínil hodně šílených příběhů, které se mu za jeho život podařilo prožít. Snake si tohle všechno posbíral a několik týdnů jsme o něm neslyšeli. Pak přišel s hotovými texty, které výtečně zapadají do kontextu VOIVOD. Výsledek však nebude pro lidstvo moc veselý. Snake došel k názoru, že lidé mají stále válčení rádi, posiluje to ekonomiku, získává nová pole působnosti. Je to vlastně jakási recenze na současné dění na naší planetě.


Jeho vokál má stále ty nezaměnitelné ingredience. Musím však podotknout, že i bez bookletu je mu velmi dobře rozumět.
Bude to asi tím, že je to Francouz a ne rodilý Američan. [úsměv].


Jaké je pracovat s Jasonem? Jak bys ho popsal coby muzikanta a člověka?
Je to docela normální kluk. Má v sobě za tu dobu vybudovanou ctižádostivost, velký kus disciplíny. Je schopen pracovat skoro celý den, což pro nás zase tak lehké není. Rozumíme si duševně, na spoustu věcí máme stejný názor. Je to skvělý basák, takovou techniku hraní jsme ještě ve VOIVOD neměli. Životní styly a postavení v kapele neřešíme. Důležité je, že máme na muziku, kterou děláme, stejný názor.


Rozrostla se nějak rodina nových voivodů? Ptám se z toho důvodu, že nikdo z vás nebyl při posledním rozhovoru okroužkován.
Všichni máme své přítelkyně, ale malý voivodík se nikomu z nás ještě nepodařil. Ani jsme se o to moc nesnažili. Není jednoduché odjet na turné na tři měsíce a nechat ženu s dítětem doma.


A na závěr nějaká slova k fanouškům?
Díky za mnoho let podpory, za skvělé a otevřené fanoušky. Voivod!!!