Firma Luck Media z Californie nám v poměrně krátké době zaslala další počin ze své stáje.
Tentokrát se jedná o hard rockové Archer pocházející ze Santa Cruz. Tato skupina by mohla být
známa i fanouškům v Evropě, a to prostřednictvím Sweden Rock festivalu. Ale pojďme k hudbě:
Doomsday Profits je debutové album této formace, která hraje pouze jako trio a na zvuku
(především v pasážích kytarových sól) je to znát. Pěkně našlápnutý začátek vycházející z
kořenů hard rocku nám zprostředkovala skladba "Man Who Knows All". V případě druhé
"Pride Before The Fall" by se mělo jednat o favorita Archer - slyšet je trochu Hendrixe
a vůbec postupy rockových kapel 70. let, na poslech podstatně náročnější a kapela ukazuje,
co umí. A další návrat do historie hard rocku v podání "Possessive Obsession" - nesmazatelný
vliv Black Sabbath v období prvních pěti alb. "Sanctuary" - pro mě jedna z nejlepších věcí
na desce, kterou řadím do pomyslné Top 3. Po poslechu první půlky "Van Salem" bych opět
zařadil mezi 3 nejlepší, ovšem původní dojem trochu kazí pasáž s kytarovým sólem.
"Brewtality" - metalcore s grunge v hodně umírněném podání - není to špatné, ale
trochu mimo rámec desky. Po poněkud zběsilém úvodu přichází s "Disdained Delight" výborná balada.
Doporučení: osekat speedové vyhrávky (trvající minutu a půl) kytaristy a rozhlasový hit
je na světě. Další v pořadí je "Andrea" a pocta Van Halen? Budiž, ovšem Van Halen
v období prvních dvou alb nebo spíše pocta Davidu Lee Rothovi, který podobně "swingově"
zněl na svých sólových nahrávkách. Co říct k "Wild Roads" - změny v tempu á la Led Zeppelin
vystavěné na jinak solidním středně rychlém hard rockové základě. Další "klasický" kousek,
který by na svém kontě mohla mít většina anglických kapel z éry NWOBHM - tak to je
"Hell Hath No Fury". A na závěr přichází nejdelší skladba alba - "Trusting In Fate"
- sice ne to nejlepší na konec, ale vytknout nelze nic.
Poznámka na závěr: nevím, zda se jedná o záměr nebo o chybu, ale přehrávač u poslední skladby ukazuje stopáž 18:04, skladba samotná trvá něco přes sedm minut. Asi ve 12. minutě se opět ozývá hudba a je to již výše uvedená "Sanctuary", ovšem od "oficiální" verze v některých pasážích odlišná. 12.1.2009 (apab [9/10])
