MESS ÄNGER - Black House Mess (2008)

Nevím, ale nazvat styl Mess Änger glam/gothic rock je poněkud nešťastné a v mnoha směrech zavádějící. Možná proto, že mám glam spojený s melodikou skupin typu Sweet a gothic zase s určitou ponurostí. Ta ponurost by se vystopovat dala, ale spíš ponurost industriální á la Marilyn Manson (asi nejlepší příklad skladba My Voodoo Doll). Ostatně Marilyn Manson je v promu jmenován jako jeden ze vzorů, takže jsme doma. Na druhou stranu spojitost s glamem - snad jen přezdívky muzikantů (Mizzin Lynk - kytara, Edward Ona - basa, Spyder Monky - bicí). Ale to už se dostávám ke skladbě číslo 4 (Run N'Fly), kde je to glamové cítit zatím nejvíc. Kromě toho je tu takřka punkový refrén. Původně jsem se domníval, že to je náhoda, ale od tohoto kousku je to přece jen více glam. Ovšem notně prošpikovaný punkovými prvky. Další v pořadí je Angry Little Angels, ke které je natočeno i video, ale "nadchla" mě až po druhém poslechu. Dál to je spíš pro punkové příznivce: Sympathy For The Devil - kým se to pánové z Mess Änger asi nechali inspirovat? It's Hard - nejdřív punk, pokračování jako nějaký zrockovaný "lidový" popěvek, ale musím uznat, že je to povedené a spolu s jmenovanými Run N'Fly a Angry Little Angel zatím nejlepší kusy. Následuje skladba s podivným názvem 2 2 69 - jestliže to předtím byly jen náznaky a evokace, tak tady to je jednoznačně punk rock (ve své původní podobě) se vším všudy a klidně by to mohli hrát Sex Pistols nebo Clash. Závěr a s ním I'm A Mess - strašně mi to přípomíná něco, co jsem slyšel už dávno, ale určitě se jednalo o nějakou classic (hard) rockovou kapelu. Závěr: Nic objevného, zato pěkný nostalgický návrat do (hudebních) 80. let. 12.1.2009 (apab [6/10])