O tom, že 3. května vystoupí v ostravském klubu Barrák death metaloví mistři ASPHYX, jsem se dozvěděl se značným předstihem a myšlenku, že bych si tuhle akci nechal ujít, jsem do své mysli nevpustil ani na okamžik. Klubové koncerty mám osobně mnohem raději než velké festivaly a už předem jsem si říkal, že to bude určitě stát za to. No a nemýlil jsem se.
Do Ostravy jsem sice musel dojet autem, což mě připravilo o možnost klopit do sebe pivní půllitry, ale občas neuškodí si toto potěšení odepřít a sledovat vše s čistou hlavou a nezkaleným zrakem. V Ostravě jsem se sešel se dvěma kamarády a do klubu jsme společně dorazili těsně před osmou. Mé kroky vedly ihned k prodejnímu stánku a po chvíli se mi už v batohu hřálo krásné nové triko Asphyx se jmény všech míst jejich nynějšího turné. Také jsem si brousil zuby na nějaké to chybějící CD do sbírky, ale k mé smůle zde bylo k prodeji pouze poslední album „Deathhammer“ a i to bylo krátce po osmé vyprodáno.
První smečkou večera byli přerovští SPASM. Tito grindeři to do nás začali sypat bez zbytečných prodlev. Nechyběly samozřejmě plavky ala Borat, tentokrát doplněné ještě o vtipnou škrabošku. Grindové tanečky se valily jeden za druhým. Pořádně hutný zvuk rozvibroval celou budovu a kapele se povedlo rozhýbat i četnou část publika. Celý set byl živelný a energický a člověk se prostě neubránil tomu, aby se alespoň trochu nepohupoval v rytmu. Závěrečný refrén skladby „Cheiromania (Masturbation - No Pain, No Gain)“ skandovala půlka klubu a Spasm tím úspěšně zakončili celý svůj set.
Po tomto povedeném začátku jsem měl čas tak akorát na krátké vyvětrání před klubem a už naběhla ostravská mlátička MALIGNANT TUMOUR v plné síle. Pro mě to byl první koncert, kdy jsem chlapy viděl s novým bubeníkem, který svým výkonem rozhodně nezklamal. Malignanti sázeli jeden známý flák za druhým s pořádným drajvem a i samotné členy Asphyx jejich jízda vyhnala ze zákulisí. Zpěvák Martin Van Drunen si s nimi dokonce střihl jeden song. Před pódiem se po druhé skladbě rozjel docela slušný kotel, ale vlivem horka postupně trochu zeslábl. Čtyřicet minut uběhlo jako voda a najednou byl konec. Fanoušci, zřejmě značně natěšení na Asphyx, zapomněli dostatečně hlasitě skandovat o přídavek, což ovšem razantně napravil Martin Van Drunen, který v triku Malignantů naběhl na pódium. Ostraváci tedy přidali k dobru ještě dva songy „We Are The Metal“ a „Saddam Hussein is Rock´n´ Roll“! Inu parádní výkon, Malignant Tumour holt asi zklamat nemůžou. Rvali to do nás ze všech repráků pěkně hlasitě a pískání v uších po jejich vystoupení mi připomnělo, že by nebylo špatné brát si s sebou tu a tam alespoň vatu.
Krátce po desáté už nastal čas, kdy všichni čekali na hlavní hvězdu večera ASPHYX.
Začalo se opět bez velkých prodlev. Krátké intro a pak už následovala pořádná death metalová smršť se vším všudy. Během prvních dvou skladeb se úspěšně vyladily i zvukové nedostatky a to, co následovalo, prostě nemělo chybu. Asphyx sázeli jednu pecku za druhou a to převážně z prvních dvou a posledních dvou desek. Ve skladbě „Deathhammer“ neopomněl Bilos oplatit Drunenovi jeho služby a každý refrén poctivě odeřval s ním. Asphyx byli nabití energií i dobrou náladou a Drunen nejednou v češtině připil všem přítomným fanouškům na zdraví. Samozřejmě s lahváčem Ostravaru v ruce. Energie, která se přelévala z kapely na publikum a naopak, udělala své. Celé vystoupení postupně gradovalo a les rukou i nadšený jásot jen potvrzoval fakt, že tenhle koncert se opravdu povedl. Asphyx neúnavně bouřili asi hodinu a půl a po skončení jsme si všichni vyřvali ještě „Scorbutics a Last One on Earth“ jako přídavek.
Mé uši sice dostaly pořádně zabrat, ale za tuhle smršť to rozhodně stálo. Pro mě osobně určitě jeden z nejlepších koncertů, které jsem v Barráku zažil. Jediným mínusem pro mě bylo nealko pivo, které se ve velkém množství zkrátka pít nedá [úsměv].
6.5.2014 (sekersson)
