Cože – kdože má i své album poct? POSSESSED? No, POSSESSED. Jo, Possessíííííííííd! Kdo z generace prastarých metalistů, upíjejících mateřské mléko těžkého kovu osmdesátých let, neměl na školní brašně voskovkou, či fixou na somradle od plynové masky, ukradeném ze skladiště lidových milic, amatérsky překreslené toto legendární logo. Těžko říci jak na tuhle kapelu reaguje nová generace, či je to pro ně šest set šedesát šest neznámých otazníků, nebo něco, čím byly terorizováni svými rodiči. A oni i rodiče se patrně dělí na dva tábory. Pro jedny je to neskutečnej kult hodný věčného obdivu, nářez z mládí nejnářezovatější. Něco, přes co nejede ani pekelnej vlak. Druzí, jež dávali přednost poněkud umravněnější zábavě, patrně POSSESSED kultem nazývat nebudou, leč název samotný jim patrně cizí není. I to o něčem svědčí. A o čem? Že to jméno se jen tak v davu neztratí, že nezapadne do bláta dějin jako milióny dalších a že si své album poct POSSESSED krutě zaslouží. Nebo, že by měl někdo z milovníků růžové knihovny nějaké námitky? Řekl bych, že milovníci Valentýnských masakrů však mají jasno. Už jenom ten nehumánní výkvět lidství, jež se sešel na „Seven Gates Of Horror – A Tribute To Possessed“ mluví za své. Tak teda příjemnou zábavu, sedmá brána děsu se otvírá.
No, a hned na začátek tady je dost zajímavý překvápko. Skladbu „The Exorcist“ sice v
parádním provedení nasmrštili SADISTIC INTENT, ale text mezi zuby
neprocedil nikdo jiný než Jeff Bacerra ze slovutných Possessed. Nejenže takováhle kombinace
potěší, ale je přímo vražedná. Snad lepší úvod si tohle album poct nemohlo přát. Naprosto
zničující paráda.
Jenže neradno je podceňovat i další účastníky hororového zájezdu. Skladbu „Fallen Angel“
domršili IMPIOUS. A když myslím domršili, tak v tom nejlepším slova smyslu.
Prostě bestialitě se meze nekladou ani využitím zpěvavého harmonizéru v jedné z částí
skladby.
Naprosto smrtící cirkulárkou je pak fofr jízda „Confession“ v podání CANNIBAL CORPSE.
Chvíli po prvním poslechu se sice nabízela myšlenka, jestli od kanibalů nechtít přeci
jenom víc. Jenže proč? Tahle verze teď zabíjí stejně, jako její stařičký originál kdysi.
PENTACLE u své verze „The Beasts Of Apokalypse“ si dali taky vcelku záležet
na bestiálním vyznění, jenomže na rozdíl od ostatních trochu jinak. Tak nějak se do toho
opřeli více silou než rychlostí. I když se jejich cover od těch ostatních trochu liší, tak
naprosto udrželi vysoce nastavenou laťku pomyslné kvality děsu.
Čekal by někdo něco jiného od VADER, než výlet v rychlosti větší než
řetězu na motorový pile? V tomto ohledu jejich zpracováním skladby „Death Metal“ teda
rozhodně nezklamalo. Čím to, že pak človíček děsu není spokojen na sto procent? Díky
trochu plytkému, málo průraznému zvuku, nemá to podání ty správný koule, což je poněkud
škoda.
O opravdovém zklamání se dá mluvit v případě DIABOLIC. Ono vlastně ani
nezjistíte, jestli je jejich verze „No Will To Live“ povedená nebo ne. Kytary jsou tak
utopené, že pustíte-li si tuhle věc potichu, tak zaručeně uslyšíte pouze bicí, zpěv a
kytarová sóla. Tady snad mohla být ruka dobrodruha děsu soudnější a zařadit něco s
kvalitnější zvukovou kulisou.
Ovšem choutky si spravíme skladbičkou „Satan´s Curse“ v podání GOD DETHRONED.
Panečku to je jízda. Sice teda nezabíjí, ale řeže teda parádně a při těch sólech se stavěj
chloupky i tam kde nejsou. Tady absolutně není co řešit.
U ABSU mě mrzí poněkud tišší hlasitost v porovnání s ostatními, ale patrně
to bude zapříčiněno méně basovým zvukem, než který využila většina ostatních. Holt black
metal se zvučí trochu jinak. To si pak jejich verzi „Swing Of A The Axe“ musíte zesílit a
věřte, že se to vyplatí, neboť tihle mystičtí straširybkové si s tím opravdu poradili
bravurně.
SINISTER mají snad ze všech nejlepší a nejdynamičtější zvuk, jenomže
jsou tím pádem tak nějak nejhlasitější a ve srovnání s předchozími Absu je ten skok dost
markantní. Tedy volume zpátky, aby vám „Storm In My Mind“ náhodou nevysklila okna. V podání
Sinister je to totiž řádně našlapanej brutus.
ANGEL CORPSE jako by se s „Burning In Hell“ vrátili i ve zvuku zpět
do osmdesátek. Ale zapomeňte na nějakou nevýraznou špínu špinavou, ale na sekeráž pěkně
štiplavou. Krutě zdařilá serenáda pekla.
Ani naši KRABATHOR rozhodně svojí verzí „Evil Warriors“ vůbec nezklamali
a směle drží krok s celebritami nářezových žánrů. Nijak extra se s tím nemazlili a prostě
si to po svém nařezali a ono to zní. A zní to dost dobře. Krutě dobře.
Komu to ovšem až tak dobře nezní jsou HOUWITSER. Ovšem není to přímo
zpracováním skladby „March To Die“, to se jeví vcelku neurážlivě. Na vině je opět zvuk,
který je málo dynamický a to pak ta skladba prostě nevyzní, pokud nedáte volume nebezpečně
doprava a i tak to prostě není úplně to pravé ořechové.
A závěr alba poct obstarávají AMON AMARTH, jímž skladba „The Eyes Of
Horror“ sedla jak hrnec na vikingskou prdel hororu. Naprosto parádně strhující klasika.
Tady nejsou absolutně žádná negativa, jenom krutá pozitivní zabijárna.
Tak při takové té závěrečné bilanci začnu tím, co mě osobně dost na tomto albu poct vadí. Tím je zvuková nevyrovnanost jednotlivých příspěvků, což se především odráží na různé hlasitosti každé ze skladeb. Jako by to někdo na disk naflákal, tak jak to přišlo, bez jakékoliv snahy srovnání hlasitosti všech příspěvků do přijatelné roviny. Koho by bavilo při každé skladbě měnit nastavení hlasitosti. Co se týká výběru skladeb, tak tady se dá mluvit o výběru naprostých skvostů POSSESSED. Pokud bych se měl vyjádřit k sestavě přispívajících kapel, tak bych si dokázal představit i spoustu dalších adeptů, jež by určitě v žádném případě neměli zklamat. Přesto si myslím, že seznam účinkujících je více než vyvedený a vlastně nemůžu říci ani nic extra proti kapele DIABOLIC, která má teda navýsost nepovedený zvuk. Účastníků tributu je třináct a patrně byl záměr dodržet toto magicky hororové číslo v jakési souvislosti s pověrčivostí. Proti takovéto tradici tedy absolutně nic nenamítám, i když kapacita CD nebyla zcela využita. No, nebýt teda toho hlasitostního neurovnání, tak bych řadil toto album poct mezi ty nejpovedenější. Přesto ale patří k mým hodně oblíbeným.
23.5.2013 (Rock´N´Roll Hell)
