Má snad někdo problém s tím, že i KING DIAMOND má své album poct? Samozřejmě, že některým nemusí sedět jeho uši trhající fistule a falzety. Někteří mu dokonce nemohou odpustit odchod z MERCYFUL FATE, jež po krátké epizodě pod zkráceným jménem vedlo k uložení k ledu, i když je dnes vše, jak by snad mělo být. Přesto se našlo nemálo fanoušků, které tento charismatický vokální čaroděj tmy uhranul svými hororovými příběhy. Pochopitelně ne všechna jeho alba se dají řadit ke klenotům metalové historie, ale snad každý umělec měl nějaké ty drobné kolize s můzou, které jsou pak tou opravdovou noční můrou. Ovšem v jeho diskografii se najdou alba, která jsou nejen výborná, ale dala by se označit jako kultovní a to zejména ty z let osmdesátých. Což takhle album „Conspiracy“, jež bylo pokračováním naprosto famózního příběhu krvavého čaje z o rok staršího „Them“. A asi se nenajde mnoho lidí, které by neuhranul impozantní hororový kousek „Abigail“. Kolik z nás se potom nepokoušelo přiškrtit při vyřvávání samozvané nicoty „Woodoo“. Samozřejmě sto lidí, sto chutí a sto názorů na jednotlivá alba a to jak z ranné tvorby, tak z tvorby pozdější. Tady by se daly vést sáhodlouhé diskuse o nesmrtelnosti chrousta i King Diamonda. Jedno však zůstává jisté. King Diamod se svými hororovými příběhy nesmazatelně zapsal do análů heavy metalu, ať už se to někomu nelíbí sebevíc. A tak, ať žije mistr hororu. Pohodlně se tedy posaďte do polstrovaného křesla ve svém sklepení a za svitu svíček usrkávejte krvavého čaje se svými pavoučími přáteli. Přichází Tribute To King Diamond.
Jako první vyrážejí ze straširybkovy udírny DARK FUNERAL se skladbou
„The Trial“. No, a vážení přátelé, tak tohle je bravurně zvládnutej cover a to jak po
hudební stránce, tak po stránce pěvecké. Ty přechody z black metalového děšení do morbidních
fistulí jsou naprosto úchvatné. Tahle black metalová verze navíc nepostrádá onu původní
heavy atmosféru. Naprosto vymazlená záležitost z hrobníkovy lopaty.
Zato DAMNATION jakoby „Mansion In Darkness“ jen tak obyčejně přehráli a
hřbitovu se při tom vyhnuli obloukem. Tak trochu tomu chybí šťáva, energie i ona atmosféra.
Možná je na vině trochu sušší zvuk, ale i tak, pokud je zpěv death metalovej děs, tak to
ještě jde, ale ten čistej mi přijde takovej bez ducha. To se dá nazvat tak, že někdo drží
hororový půst.
Chuť ovšem okamžitě spraví „Abigail“ v podání IN AETERNUM. Black metalová
paráda, jež ctí původního démona doby a to i přesto, že některé pasáže došly decentních
proměn a uslyšíte pouze black řev, který vyvolává Abigail snad ze samotného pekla.
Do žádného velkého experimentování se zpěvy se nepouštějí ani USURPER v
„Charon“. Ono v případě King Diamonda se nejde nijak zvlášť dobře alespoň na míle přiblížit
originálu. Takže beru tuto verzi jako hodně povedenou. Teda až na část kytarového sóla,
který mi přijde poněkud rozladěný. No co, i toto může být variace na hororové téma.
Pokud jsem měl po prvním poslechu favorita na nejhořší předělávku, tak to byla
„No Presents For Christmas“ v podání EXHUMED. Ono vlastně jsem už od
počátku měl nedůvěru ke kombinaci Exhumed a King Diamond. Ovšem časem jsem přišel této
předělávce na chuť, neboť je dost svojská a svým způsobem úchylná a to přesto, že se drží
originálu jak pavouk pavučiny.
AURORA se ve skladbě „Eastmann´s Cure“ taky nedrželi striktně předlohy
a tak hororovou atmosféru prošpikovali krvavou melancholií. Ultra zběsilé heavy black
pasáže prostřídali až s doomovým vyzněním. Možná trochu atypické, leč choré fantasii se
meze nekladou a je možné tento cover považovat za hodně povedený.
Ovšem teda na druhou stranu nejméně povedená záležitost je „Dressed In White od
DESTINY´S END. Původně děsuplná místnost zůstává bez vzduchu. Prázdné
přehrání originálu. Je mi jasný, že zpěvák nemůže napodobit krále hororu, přesto mi přijde
jeho výkon poněkud chladný, o vlastní invenci nemluvě.
ANCIENT měli být původně mými favority a kdybych na ně vsadil, nejspíš
bych prohrál babiččiny bačkory i s holí. Jejich verze „Halloween“ rozhodně není špatná,
ale čekal jsem mnohem více. Tak trochu jí chybí onen spád, jež by vířil prach na hrobech
při tanci živých posmrtných masek.
Se vcelku zajímavou verzí „The Exorcist“ přispěli FALLEN EMPIRE. Nechutná
depresivní temnota chladu se natlačila do odborných příruček exorcistů. Parádní záležitost
pro ty, jež si libují ve volnějších atmosfericko black metalových vodách.
V podobných vodách, i když v o něco svižnějším tepu, se nese „The Portrait“ v podání
ENTHRAL. Naprosto famózní záležitost, jejíž atmosféru si nelze vychutnat
jinak než v naprosté tmě. Jak v případě Fallen Empire, tak Enthral by se někomu mohlo zdát hudební
zpracování poněkud nudné, ale tvorba King Diamonda byla vždy o těch temných hororových
atmosférách a zde byl pohár zla naplněn měrou vrchovatou.
Závěr nepravidelného hororového kruhu poznání obstarávají AGGRESSOR s
nesmrtelnou skladbou „Welcome Home“ se skvělými sóly. Sice se do toho mohli Aggressor
ještě víc opřít, aby bylo znát, zač toho jsou luciferovy koule, jinak ale bez námitek,
velebnosti.
Závěrečná bilance... Výběr skladeb luxusní, i když výběr by mohl být širší a hlavně obsáhlejší. U výběru kapel už si tak stoprocentně jistej nejsem. Tady je to hodně o úhlu pohledu, kdo by na zmiňovaném tributu být nemusel. Ovšem by se dalo dost vážně diskutovat, kdo další by mohl doplnit stávající sestavu, neboť kapacita CD byla překročena pouze něco málo přes polovinu. Tady Necropolis Records zahrály opravdu na úspornou notu. Taky by mohl být ten výběr trochu pestřejší, než jen z převážně black a death metalového smetiště. Navíc tak trochu citelným mínusem je i zvuková nevyrovnanost některých příspěvků. Co se týká bookletu, tak ten by mohl být taky o něco obsáhlejší a hlavně bohatší. Samozřejmě také trpí nemocí většiny tributních bookletů o nás bez nás, v tomto případě o Kingovi. Tak tedy závěrečná věta zní - „Tento tribut rozhodně nepatří mezi špatné, ale k výborným taky ne“.
28.1.2013 (Rock´N´Roll Hell)
