Než popíšu první den na festivalu, tak krátce popíšu středeční den. Přijel
jsem do Jaroměře už o den dříve. Samotný festival si na ten den připravil program
- Warm Up Party. Sestava byla už na ten den velmi lákavá. Vedle
velkých jmén jako ANAAL NATHRAKH, čeští ROOT nebo
ALCEST, také české stálice jako AVENGER a
INGROWING. Středeční den si připravil stejné zádrhele jako minulý rok.
Kontrola lístků kvůli padělání a následné opáskování mělo opět velké fronty. Někteří
čekali i dlouhé hodiny. Další dny už takové fronty nebyly vidět.
Do areálu jsem se dostal v pozdějších hodinách. Celý set britských ANAAL NATHRAKH
jsem si náležitě užil. Opět to byla ta špinavá a energická show jako před lety. Dave Hunt
alias V.I.T.R.I.O.L. i přes problém s nohou a opírajíce se o berli předvedl pekelný vokál,
nedbal svého handicapu a užíval si každou minutu na pódiu. Hvězdným hostem této extremní
kapely byl Shane Embury, který se na BRUTAL ASSAULT festivalu objevil celkově ve třech
kapelách ve třech dnech (NAPALM DEATH a LOCK UP). Skutečně metalový trojboj! Po konci
AN jsem se šel podívat na otevřené merchandise stánky a prohlédnout si celý areál, když byl
ještě relativně prázdný. Vše se chystalo na první den metalového svátku v České republice.
Po vyřešení základních hygienických potřeb a ukojení hladu jsem se vydal na první kapelu festivalu, kterou jsem opravdu chtěl vidět. TOXIC HOLOCAUST jsem v minulém roce viděl v klubu a tak mě zajímala prezentace špinavého old school black thrash metalu i na festivalovém pódiu. Nejen pro mě se jejich výkon stal tím nejlepším, co na festivalu bylo možné zažít. Skvělý zvuk, energický výkon, setlist plný výbušných skladeb a charisma Joela Grinda. Jakmile se zahrála hitovka „Nuke The Cross“ nebo „Bitch“, tak se prostor doslova otřásal v základech. Tady se naskytl větší časový prostor pro prohlédnutí všech obchodů a dister v areálu. Před pódia jsem se navrátil v průběhu hraní stoner metalových CORROSION OF CONFORMITY. Kapela dříve hrávala svižný thrash crossover a nyní se přetvořila více ke stoner metalu. Setlist měli složený z převážně nových věcí, ale i na staré pecky se dostalo. Utvořili tak zajímavý mix, kdy by si vybral snad každý, kdo stál na kamenitém prostoru. Ovšem nejvíce jsem se těšil na řezníky LOCK UP. Tato all-star kapela se už na BRUTAL ASSAULTu objevila a připravila opět perfektní masakr. Byť hudebně se v začátku hledali, tak postupně přikládali pod kotel. Shane Embury si odškrtl další kapelu a den na festivalu. Cover legendárních TERRORIZER určitě potěšil nejen moje extremní srdéčko. Po tomto vystoupení jsem se přichystal na chvíli si odpočinout a dojít si na pokoj pro teplejší oblečení. Vrátil jsem se akorát na vystoupení navrátivších MINISTRY. KRISIUN dle dostupných zpráv nepředvedli dobré vystoupení a na vině byl hlavně špatný zvuk.
MINISTRY byl první headliner, který na festivalu vystoupil. Musím se přiznat, že jsem očekával daleko větší a bolestivější zvuk. Překvapivě byl zvuk čitelný a díky tomu se v jejich hudbě mohl orientovat i neznalý fanoušek. Frontman Al Jourgensen předvaděl vlastní one-man show a bylo se na co dívat. První headliner mě nepřekvapil a ani nezklamal. Následovala norská kapela DIMMU BORGIR. Toto dnes už více symphonicko extremní uskupení jsem mohl vidět potřetí. Předchozí dvě vystoupení měla vždy hudební či jiné potíže. Navíc musím konstatovat, že co vystoupení, to jiná image. Poslední album mě nechává chladným a spíše zaujala symfonická složka zahraná norským orchestrem. Na festivalu WACKEN si kapela připravila vystoupení s orchestrem. Na BRUTAL ASSAULTU se o symfonickou složku postaraly klávesy. Na začátek vystoupení se sáhlo na starší materiál a to konkrétně na skladbu „Spellbound“. Pak se dostalo i na nový materiál z aktuální desky. Je vidět a slyšet, že kapela se lépe cítí v novém materiálu a také i to vyzní daleko lépe než-li starší materiál. Kapele přidalo i sympatické vystupování Shagratha, který s publikem komunikoval a díky svému charisma si publikum doslova omotal kolem prstu. Shrnu-li veškerá vystoupení, která jsem mohl vidět, pak DIMMU BORGIR měli dobrý zvuk a vystoupení patřilo k (nej)lepším. Vyrazil jsem na Budvar Stage, abych zažil naživo pořádné black metalové inferno. Američané INQUISITION byli opravdu nesvaté zlo. Škoda, že na Budvar Stage bylo plno a tak si člověk tuto zlou muziku mohl vychutnat z boku. Každopádně tohle byl skvělý zvuk a nejlepší black metalový výkon na festivalu. Kdo neviděl, pak musí litovat. BLACK METAL INFERNO! SAMAEL už po několikáte předvedli pěknou show. Jak já říkám „na živo je to pěkná diskotéka“. Následovali egyptší death metalisté NILE. Těšil jsem se na ně. Mám rád jejich tvorbu. Jenže NILE dostali nejhorší zvuk z festivalu. Celá ta promyšlená, technická a opravdu zajímavá hudba se změnila na chaos a hudební zmar. Samozřejmě na festivalu nelze očekávat hudbu jako z desky. Ač výběr skladeb byl opravdu luxusní - „Ithyphallic“ nebo „Black Seeds of Vengeance“ jsou totální pecky. Tady však vystoupení vypadalo jako jeden velký chaos, který se rovnal deseti ranám egyptským. Bicí se přelívaly, kytary se přeskakovaly, vokál Sanderse neslyšitelný a atmosféra Egypta byla pryč. Takto zklamaný jsem nebyl sám. Z areálu jsem se unavený odploužil a litoval jsem snad jen neviděného setu ARCTURUS. To už jsem však unaveně ulehl do postele a těšil se na nejsilnější druhý den – pátek.
21.8.2012 (ThrashPanda)
