Ortodoxos metaleros neznalý politické situace na březích metal mánie si určitě kroutí vousy, mají zkrat v uších, bělmo se jim obrací na ruby a patrně vlhne ochlupení na oholených genitáliích, co že to dělá ABBA na rockových potažmo metalových stránkách. Snad poklesne hladina adrenalinu tlačícího se na podvěsek mozkový, vytlačujíc studený pot na metalovém čele, když oznámím, že vydavatelskou firmou této pocty je Nuclear Blast. Už je to tak, vážení. Metalové kapely přehrály písničky od ABBY. Má snad někdo problém s tím, že má popová kapela tribut v metalovém světě? Pokud ano, tak bych si jej na rovinu dovolil nazvat omezeným tupcem a to bez pardonu. Vždyť ono se nedá o ABBĚ psát jako o klasické popové hvězdě, ale jako o muzikantech čerpajících z různých inspiračních zdrojů a své nápady přetavili do příjemných, chytlavých, ne však vtěrných melodií, majících hodně blízko k populární muzice. Na rozdíl od jiných pop hvězdiček působila hudba ABBY mnohem pozitivněji s rozsévajícím pocitem radosti ze života a tím se tedy odlišuje od spousty ostatních, jež jako by mlátili prázdnou slámu vnucujících se super (s)hitů. Není tedy divu, že jejich skladby jako by byly nesmrtelné, jako by žily svůj vlastní život. Jejich alba jsou pořád na výsluní nejen prodejnosti. Mladší generace to nutí vytvářet různé revivaly a jejich odkaz se stal tak nadčasový, že byl z jejich skladeb složen a zfilmován muzikál „Mama Mia“. Tak jsme probrali, zda si ABBA zaslouží tribut a myslím, že by tady neměl být nikdo na pochybách. To, jestli si ovšem ABBA zasloužila i tribut metalový, to bych vcelku ponechal na každém jedinci a doporučil bych právě poslech tohoto alba. Jen hned v úvodu upozorním, že CD „A TRIBUTE TO ABBA“ patří mezi tributy k mým nejoblíbenějším a beru ho jako naprostý skvost.
Nuclear Blast svého času vydával jedno tributní album za druhým a ty vypadaly jak série poštovních známek. Bez legrace. Jejich černé digipacky si byly podobné jak vejce vejci, samozřejmě až na názvy kapel, skladeb atd. Tady si člověk není jist, jestli je to dobře či nikoliv. Má-li někdo aspoň část série tributních alb, tak si řekne, že to vypadá suprově, ale na druhou stranu tady není žádná invence. Podobně řešeny byly i booklety, kterým nebylo téměř co vytknout. A tak jako jsem napsal v případě „A Tribute To Accept“, že v bookletu mi chybí Accept, tak zde musím napsat něco podobného. V bookletu poct na Abbu mi chybí Abba. Jinak ovšem velmi kvalitně odvedená práce.
No, tak nevím, jestli to už není nemoc u Nuclear Blast, dávat vždy nejméně výraznou předělávku hned na úvod. Muzika Abby byla vždy spíše o pozitivních vybracích, což se nedá říci o kapele THERION a jejich předělávce „Sumer In The City“. Ale bacha. Já mám rád Abbu i v originále, proto mi tato předělávka přijde zvláštní. Ti, jež nikdy neslyšeli originál a docela by mě zajímalo kolik vás je a s touto písničkou se poprvé setkali právě u Therion, tak jim to může připadat jako naprostá bomba. METALIUM udělali z „Thank You For The Music“ naprosto jedinečnou metalovou vypalovačku. To samé se dá říci o „Gimme! Gimme! Gimme!“ v podání SINERGY. Možná by se dal v jejich případě vytknout trochu nevýrazný vokál, ale čert to vem. „Money, Money, Money“ je v originále nádherná písnička a AT VANCE ji kvalitně překalibrovali do metalové podoby. MORGANA LEFAY s předělávkou „Volume – Vouz“ možná patří k těm slabším předělávkám. Ovšem pozor! Na tomto tributu i slabší znamená pořád nadprůměr. PARADOX svoji předělávku „S.O.S.“ nařezali téměř na hranici thrash metalu. ROUGH SILK si vzali do parády „Take A Chance On Me“ a předělali ji parádně. „Chiquitita“ v podání SPIRAL TOWER je hozená lehce do pohody. „Eagle“ v podání SURGANT FURY a „One Of Us“ od FLOWING TEARS bych opět zařadil k těm slabším, ale opět musím podotknou, že stále nadprůměrným předělávkám. NATION a jejich „Waterloo“ je pastva pro uši. To samé se dá říci o “Super Trouper“ v podání CUSTARD a pozadu nezaostává ani TAD MOROSE s „Knowing Me, Knowing You“. Mega hymna „Dancing Queen“ dostala od GLOW lehce elektronický nádech, o kterém mohu říci, že ji sluší.
Že jsem pro tentokrát poněkud odflákl popis jednotlivých skladeb a jejich interpretů? Ano, máte pravdu a můžete mě za to kamenovat. Ale než s tím začnete, tak si přečtěte moji obhajobu. Tento tribut, jako jeden z mála, funguje jako dokonalý celek. Není na něm vyloženě slabého místa, a tak při spouštění tohoto CD nemusíte programovat své přehrávače na přehrání pouze některých skladeb. Opravdu nemusíte přeskakovat žádnou skladbu, jak by se mohlo dít na jiných poctách. Tedy i mé komentáře k jednotlivým kapelám a jejich příspěvkům by byly téměř totožné a kdo by to po tom měl číst. Vhodnost, či nevhodnost výběru kapel obyčejně řeším v případě spíše méně povedených předělávek nebo u tributů se stylově úzkým záběrem kapel. V tomto případě to však neřeším, neboť všechny zúčastněné kapely odvedly plus minus maximum a to platí i v případě Therion, jejichž verze je pro lidi asi nejméně přístupná. Opravdu smekám a vzdávám hold všem zúčastněným kapelám. Nesmírné díky patří Nuclear Blast.
11.7.2012 (Rock´N´Roll Hell)
