HAMMERFALL - Hammer Of Dawn (2022)

Švédské kladivo opravdu dopadlo na samotné dno. Vypadlo další album známé heavy/power metalové kapely HAMMERFALL. Poslední kousek z roku 2019 "Dominion" už také mluvil o dnešních kvalitách této kapely a mluvil více než zřetelně. Tady už se kout železo nebude. Žádná hitparáda v obýváku se nekoná ani letos. "Hammer of Down" je dvanáctá deska v pořadí a musím uznat, že kdyby nevyšla, vůbec nic by se nestalo. Větší nechuť vůbec desku doposlouchat jsem v životě neměl. Konečné skladby pro mne už byly utrpení a mé ušní bubínky se zmenšovaly do porodních velikostí. Spíše průměrný Joacim Cans mě nikdy nepřitahoval svými pěveckými schopnostmi, ale hudebními kvalitami to kapela vždy zdatně dotáhla. Ke smůle se to nepovedlo na této desce dohnat naprosto na ničem, co zde kapela předvedla. Chybí mi vše, co by mělo být pro HAMMERFALL základním kamenem skládání nových skladeb. Standartní tvrdší kytarové riffy odjely na "dovču" dost daleko, primitivní kytarová sóla, nezazněly ani dvouhry. Chorály tak jednoduše zpracované, že by je nazpíval lépe snad i hluchý. Došly lépe zpracované texty, nápady na tvorbu a celkový náboj a energická muzika. Skladby opravdu o pár akordech, bez jakéhokoliv náznaku snahy jakoukoliv skladbu obohatit o výjezd, vokál, nebo snad krátké sólo. Nevím, za jak dlouho tohle album vyzvraceli na světlo boží, ale takový propadák jsem dlouho nezažil. Je mi samozřejmě jasné, že na kapelu tlačí smlouvy vydavatelství, ale přeci jen to některé kapely zvládají stonásob lépe. Z tohoto alba lze vyzdvihnout snad jen skladbu "State of the W.I.L.D.", u které se dal poslechnout alespoň refrén. Díky, ale stačilo jednou. 9.12.2022 (spider11hard [2/10])