AMKEN - Passive Aggression (2022)

Některé země si podle mě trochu nezákoně přivlastňují titul metalové velmoci. Oni totiž historické zásluhy ještě nemusí nutně odpovídat současné realitě. Minimálně posledních pět let je pro mě metalovou velmocí Řecko. Země oliv a sandálů vypustila v poslední době do světa nemálo skvostů všech metalových žánrů. Jenomže i tady se prostě stane, že z olivovníku spadne plod, který ještě není příliš zralý. Thrash metaloví AMKEN svým druhým albem "Passive Aggression" u mě prostě příliš nebodují a je vcelku jedno, že toto album vydalo zrovna vydavatelství Massacre Records. Když se totiž má písnička v podání AMKEN rozjet, tak přijde nějaká zbytečná složitost, nebo pokusy o emocionální melodie a je to v háji. Potom tahle kára jako by nejela plynulou agresivní jízdu, ale jako kdyby spíše poskakovala od příkopu k příkopu po naprosto rovné cestě. Ale řekněme, že pokusy o netradičnost by se daly přežít. Co se mi ovšem moc nezamlouvá, tak to je vokál. Není vysoký ani hluboký a již vůbec není agresivní. S jiným zpěvem a ne tak uhlazenou zvukovou produkcí bych si možná užil toho thrashování víc. 22.11.2022 (Rock´N´Roll Hell [6/10])