Sečteno podtrženo. Již se bude jenom odečítat a to beze zbytku. Patrně už jsou pryč
časy, kdy má mrtvá nevěsta si pouštěla žilou a její zpověď byla plačtivým vzkazem
na rozloučenou úzkému kruhu obdivovatelů. Nyní svou závěť nepíše pouze ona, ale celá
společnost a dědit budeme všichni. Klasický doom metal legend My Dying Bride, Paradise
Lost, Alastis a Beseech se ovšem stal základní společenskou ozvěnou zpomalených
srdečních chlopní pro post doom metalové spolky jako Cult Of Luna či Toundra a Isis.
No a do téhle pospolitosti spadá i švýcarská kapela PREAMP DISASTER, jimž vyšlo aktuálně
u Czar Of Crickets Productions již páté album „By The Edges“. Ti jako by vyslali
exekutora vybírat nedoplatky za zpomalování tepu v uspěchané době. Aby si vzal od
neplatičů zpět krásné vize v jasných barvách a navrátil do společenství šťastných
reálné vidění v barvách potemnělých a nejasným výkladem prorocky neotrockého vidění.
Atmosféry alba "By The Edges" nejsou sebevražedně chmurné, ale radost ze života zrovna
nenabízí. V post metalových pasážích si bude kapela pohrávat s vaší nejistotou jako
vítr s čerstvě spadaným listím. Bude převalovat vaše myšlenky po chladné zemi ze
strany na stranu a jen stěží budete hledat záchytné body. No a ty záchytné body v oněch
čtyřech dlouhých skladbách se vám budou vzdalovat s nástupy post rockových pasáží,
jež se svou, sice temnou, přesto hravostí přibližují k art rocku. Tyto pasáže vám dopřejí
oddychu i možnost najití nitě, abyste mohli spolu s dalšími nitěmi rozplétat tapiserie
intrik, jež na vás tíživě opět padnou s metalovou nevlídnou houževnatostí. Tak nevlídnou,
jako kdyby na vás ta tapiserie spadla a vy si nuceně pochutnáte na chuchvalcích prachu.
Nikdo prostě neřeší téměř mikroskopická zrnka poletující vzduchem a usazujících se
v záhybech, které nás nepálí. No a najednou nám to znepříjemní život. Album „By The
Edges“ nás ovšem nechce pohřbívat zaživa a kapela PREAMP DISASTER nemá v úmyslu nás
zastrašovat. Jenom nám taktně naznačuje, jak jsme neponaučitelní. Ano, kapela PREAMP
DISASTER patří do společenství výše zmíněných post doom metalových kapel, k nímž by
se dali ještě připsat Leech či Rosetta, ale mě jejich album přeci jenom vrací trochu
zpět do dávných doom metalových dob, kdy scénu ovládla Anathema svým legendárním albem
„The Silent Enigma“. Zejména skladba „Dark Brilliance“ má z mého pohledu k tomuto veledílu
v mnoha ohledech hodně blízko. 16.2.2022 (Rock´N´Roll Hell [7/10])
Article | PREAMP DISASTER - By The Edges (2022) • Deadzine.eu