1945 - Heavy Metal Is Not For Sale (2021)

Co mají společného rok 1945 s rokem 2021 a osmdesátá léta minulého tisíciletí? V roce 1945 bylo ukončeno největší přemisťování železného šrotu v dějinách lidstva. V osmdesátých letech dochází za hluku elektrických kytar k masivnímu oživování celosvětového železného šrotu nejen v podobě tankových divizí či bitevních lodí, ale i zbraní středověkých a řetězů všech mučíren. No a v roce 2021 odkaz ocelářský pořád žije, i když trendařům se možná již zdálo, že heavy metalu tlustá Japonka zazpívala sajonara. No a i díky španělské kapele, která si do názvu vetkla pro lidstvo důležitý letopočet 1945 a v roce 2021 vydala svůj právoplatný debut „Heavy Metal Is Not For Sale“, tu heavy metal prostě je. Takže, kdo se bojí retra, tak nesmí do heavy metalového lesa. A nebo lépe řečeno, heavy retro jako takové neexistuje. Jenom by se heavy metalem nemělo označovat to, co heavy metalem není. Má-li nějaké album na front coveru tank, nebo jako v tomto případě jeho tříhlavňový hybrid, tak očekávám, že muzika bude tvrdá jako pancíř železného kolosu a že bude znít invazivně, přesně tak, jak zní na tomto debutovém albu. Kolikrát mám totiž dojem, že se na heavy metalových albech vystavují tanky z papírového kartonu, jejichž funkčnost zastaví hovínko holubice míru. Tvrzení, že se již dávno se nepíšou osmdesátá léta a současný heavy metal se nachází vývojově někde jinde, mi přijde jako hloupost. Heavy metal zůstává heavy metalem i přes nepřízeň komerčního osudu. Kapela 1945 jako kdyby rozvíjela útočnou údernost, kterou v polovině osmdesátek zaujali Metal Church a Exciter. Razantní heavy ryffování jako kdyby strhávalo trsy trávy z měkkého podloží, jako pásy tanku při jeho obratu na místě, aby kolikrát vyrazilo vstříc bleskové válce ve speed thrashovém kvapíku Living Death, se zákeřnými změnami směru prvotních Megadeth. Rytmická kadence palby je občas tak vysoká, že kolos 1945 musí kvůli doplnění munice hodně zpomalit, aby to nevypadalo jako nedělní rodinný výlet bez ohňostroje, i když akustické pasáže by k tomu mohly svádět. Ale je to jenom příprava na další neromantickou výrobu spálené země. Kapela tvrdě útočí středem, ale nenechává si odkrytá křídla, aby se nedostala do obklíčení nudy a s radostí nad heavy strouháním vysílá plamenná kytarová sóla. Vojevůdce, mluvčí jednotky, agitátor, politruk či cokoliv jiného, co ztělesňuje zpěvák, je přesně to, co dělalo v osmdesátkách metalového zpěváka metalovým zpěvákem a ne deklamátorem či pouze znuděným interpretem umělecky pojaté hymny. Sympaticky nakřáplý vokál, kolikrát tažený k ječáku, je ten správný útok na léty kovem prověřené sluchovody. V takové podobě, jakou přadvádí španělská kapela 1945, nená nárok heavy metal zemřít. A jen tak mimochodem. Zdá se mi, že ve Španělsku zažívá heavy metal jakousi renesanci. Pro rok 2021 není toto album jedinou povedenou záležitostí tohoto žánru z Pyrenejského poloostrova, která předčí i poslední alba ikon heavy metalu. No a jelikož je album "Heavy Metal Is Not For Sale" albem debutovým, tak ke kapele 1945 zvolávám třikrát sláva. 4.2.2022 (Rock´N´Roll Hell [8/10])