Mnohokrát jsem přemýšlel, proč takoví veteráni Anvil nejsou označováni legendami
heavy metalu, jako třeba Judas Priest. Potom přijde něco z nové generace heavy metalu,
jako třeba holandští BURNING, a je mi možná jasné proč. Anvil jeli na stejné vlně jako
Jidáši, jenom neměli Roba. No a správně metalovej zpěvák je alfou a omegou každé kapely,
a spousta z nich právě na zpěvákovi shoří. Stejně tak jako právě BURNING, kteří nám
předkládají svou novinku „Scourge Of Humanity“. Zatím co kapela do toho po vzoru
šťavnatých osmdesátek správně řeže, tak zpěvák pouze zpívá. Jako kdyby písničky vůbec
neprožíval. Variabilně nepracuje s hlasem a nepodřizuje se potřebám heavy metalových
písniček. Tady přeci jenom mají nedocenění Anvil alespoň trochu navrch. Jak jsem říkal,
tak kapela do toho sympaticky řeže, jsou to schopní muzikanti a není mi zrovna proti
srsti toto album poslouchat. Jenom postrádají skladatelský potenciál stvořit skutečně
chytrou heavy písničku a tak z alba nemůžu vytáhnout žádný reprezentativní kousek.
Možná by se dalo říci, že vše již bylo vymyšleno v osmdesátkách, kdy stačilo hrábnout
do strun a hit byl na světě. Jenže Anvil dokáží povedené fláky stvořit i dnes. Tady
BURNING mají ještě hodně co dohánět. 25.1.2022 (Rock´N´Roll Hell [6/10])
Article | BURNING - Scourge Of Humanity (2022) • Deadzine.eu