DUSK - To Where I Belong [EP] (2021)

Samozřejmě, že to žije i v ne zrovna metalu vysněných destinacích. Když se vrátím trochu zpátky v čase, tak i český metal byl pro západ exotično. No a následně se to exotično posouvalo jinam. Jenomže ne u mě. Mě kolikrát překvapovaly nahrávky i z míst, odkud by je člověk jen stěží čekal a kolikrát svou hudební kvalitou interpreti předčili osvědčené metalové soubory. Bohužel, tohle nemohu říci o DUSK ze Saudské Arábie. I v této destinaci mám své tajné favority, jenž se oddávají klasickým žánrům i s jakýmsi fluidem své domoviny, ale v tomto případě se mi chce říci, že i do vidlákova dorazil módní trend. V tomto případě uvědomění se sama sebe v jednočlenném souboru. Meshari Sangora převzal ze západu to nejhorší, co mohl. Takzvaný egoismus progresivního metalu. Čtyřskladbová kolekce instrumentálních skladeb se nese podle mě až moc v moderním duchu evropské dynastie moderního metalu. V tomto ohledu je to pro mě poněkud zklamání, neboť jsem očekával něco méně tradičního. Plusem ovšem je, že nápaditost v předlouhých skladbách není hnaná přes exhibicionismus a Meshari dokáže zajímavým způsobem budovat atmosféry skladeb. Pro přívržence progresivnějších postupů by tohle mohl být větší zákusek než pro mě. 23.12.2021 (Rock´N´Roll Hell [6/10])