Poslední oddaní poctivému, kovářskému řemeslu pomalu mizí v propadlišti času.
Hrubou, dobře odvedenou práci nahrazuje strojem řízená, pásová výroba. Přeživší,
celoživotní obránci černého kultu dnes mnohdy stojí na křižovatce. Jedny zláká pozlátko
peněz a slávy, druzí odcházejí zpět, třetí zůstávají stát na místě, další putují bez
možnosti návratu neznámo kam a ostatní projevují snahu o invenci přemalováním černé na
bílou. Belzebubem vystrašíte leda starou bábu nebo zahořklou pannu. Na již milióntý klon
Mayhem rádi zapaříte s jointem v papuli a lahváčem v ruce, ale hlubší význam v tom už
nehledáte. Filosofické agitaci, nabádající k procitnutí, trpělivě nasloucháte do doby,
než dostanete chuť na žejdlík kořalky nebo na perverzní šoustačku s nemravnou děvkou.
Veškerá trpělivost naslouchat praskne v momentě zjištění, že oni mudrlanti sami kolikrát
neví, co vlastně chtějí a jejich moudrost představuje pouhou snahu o výraznou odlišnost
od ostatních.
Bratislavští GOATCRAFT z té křižovatky odbočili na sympatičtější cestu, která Vás
nakonec zase přivede do pekla. Cesta zůstává po léta neudržovaná, pokrytá střepy rozbitých
lahví dávno zkrachovalých likérek; zatuchlými stopami po stolici, moči, zvratkách, semena
a sekretu; kostmi vyčerpaných koní; rezavými hřeby a kulometnými pásy… Na konci té cesty
trnité nestojí krčma jako hrad, nýbrž upadáme do hluboké temnoty, která nejprve vyzvrací
magnetofonovou demo kazetu a posléze regulérní placku. Za třičtvrtě hodiny jedenáct demižonů
chcánek z kozla. Silná chuť pravěkého základu Pekelného Kladiva, dbající na moudrost pankáče
Quorthona, agresivní přímočarost dědy Lemmyho, občasnou techničnost Železné Panny, nechutnost
bezbřehého rouhání zanesenou ve Wagnerově Sarkofágu.
Příznačně archaické kytary boří hranice. Třeste hlavou, dokud Vám z ní nevypadne mozek.
Proti standardům žánru můžete začít zběsile pogovat nebo místy rozjet i neorganizovaný mosh.
Čtyřstrunná, deviantní mrcha nečeká na zkrocení. Nabitá negativními emocemi dotváří obraz
zmaru, vystpujíce z těch nejspodnějších hlubin hnusu a chaosu. Nestoudná čubka svými sóly
navnadí ke zvrácenému koitu smečku žebrajících onanistů, kterou namísto radovánek nekompromisně
zašlape zpět do bahna. Ty vole, a bicí znázorňují encyklopedický příklad bezbřehé bestiality!
Svěží nahrávka, striktně dodržující staré obyčeje. Excelentní, dynamicky shnilý sound! Vkusný
art work, ale opět poměrně bezobsažný booklet.
Z pečlivě připraveného výsledku cítíme příjemnou nostalgii, rafinovanou inovaci, přirozenou
inteligenci, poutavou atmosféru, myšlenkovou nápaditost, nezištnou upřímnost. Celou záležitost
lze vyposlechnout na obvyklých streamech. Pokud Vás „Spheres Below“ zasáhne, kupujte origoš!
Vše můžeme kritizovat, ale tohle přenechám jiným hnidopichům. Uděluji vysoké hodnocení a pevně
věřím, že nezůstanu sám. 11.5.2021 (Podzemní Hluk [9/10])
