AINUR - War Of The Jewels (2021)

Nepatřím zrovna mezi zaryté příznivce J.R.R. Tolkiena, přesto jsem byl stejně jako oni dost skeptický k připravovanému filmu Pán prstenů, zvláště když víte, jak filmaři nakládají s předlohou. Každý z nás máme svou fantazii a Tolkienovy příběhy prožíváme po svém, ale film naplnil pouze představy a fantazii těch, u kterých je knížka zakázané slovo. Obdobně skepticky jsem přistupoval i k albu „War of The Jewels“, od pro mě neznámé kapely AINUR. Označení Tolkien progressive rock orchestra ve mně vzbuzovalo jakousi zvědavost, která ovšem nebyla ukojena. Tolkien byl pokrokový spisovatel a pro ty, jenž neumějí číst jeho díla se zaujetím zatajeného dechu, mohou být dějově přeplácaná. Ovšem pokrokovou přeplácanost AINUR nechápu moc ani já. To, že je v kapele lidí jako much bych ještě bral, ale pod celý titul se podepsali tři skladatelé, kteří spolu při komponování asi moc nekomunikovali. Jeden totiž hot, druhý čehý a třetí ani nevím co. To, že dějově či atmosfericky nedrží pohromadě až zbytečně dlouhé osmdesáti minutové album je svým způsobem průser, ale ona pohromadě nedrží ani většina písniček. Povedené pasáže padají pod stůl pod tlakem nudných nápadů, které písničky kostrbatě natahují. Když se vrátím k Tolkienovi, tak číst jeho díla bylo pro mne jako probouzet mou fantazii k novým dobrodružstvím. To se kapele AINUR ani z poloviny nepodařilo a jejich album „War of The Jewels“ je průměrná skladatelská nabubřelost, honící si kompoziční ega. Tady alespoň kvituji, že se nejedná o muzikantské onanie, protože při tý spoustě nástrojů by to mohl být nekontrolovaný masakr s komerční sebevraždou v jednom. 23.4.2021 (Rock´N´Roll Hell [5/10])