WINTEREVE - October Dark (2020)

Je libo romantickou procházku bažinou zoufalství ke hrobu sebevědomí? Potom je tady pro vás francouzská doom metalová kapela WINTEREVE. Trochu jsem si zvykl, že spousta podobných kapel nabízí pouze instantní splín, který když zalijete vodou, tak vám tak nanejvýš zašpiní kalhoty, ale emotivní vzrušení nenabídne. Ovšem v případě alba „October Dark“ je to jiné. Neveselé emoce se zde přelévají ze strany na stranu a i když bahno bažiny zrovna nepáchne, tak procházka mokřinou nenabízí zrovna jistotu. Tvrdé postupy v mnoha ohledech evokují Tiamat z období „Clouds“. Jenom ten growl není posazen tak nízko. Jelikož tvorba WINTEREVE obsahuje v nemalém množství i ženský element a tradičně probíhá nekonečný zápas krásky a zvířete, tak by mohlo album evokovat vzpomínku na nejzajímavější album Theatre Of Tragedy a to romantickou temnotu „Velvet Darkness They Fear“. U zpěvaččina civilního projevu si nejsem jist, jestli jistá hlasová rozkolísanost byla záměrem, nebo je si v jistých polohách skutečně nejistá. Ovšem, že by to bylo na škodu věci, to se říci nedá. Ovšem, když přejde do pseudo operního zpěvu, tak je to naprosto jiná liga, zvláště když jede ten operní vokál unisono s growlem. To je fakt paráda. WINTEREVE nabízejí sice neveselé atmosféry, ale panuje jim jistá smyslná vznešenost jako u The Gathering na albu „Mandylion“, s přízemním tajemstvím gotických Bauhaus. Nebudu tvrdit, že WINTEREVE vydali kdovíjak převratné dílo, ale jejich album „October Dark“ se dobře poslouchá. 4.4.2021 (Rock´N´Roll Hell [7/10])