DEEP PURPLE navzdory věku a době jedou kupředu a nic je nemůže zastavit, maximálně
drobně omezit. Tam, kde skončilo minulé album, volně navazuje krásně rozmáchlá
otevírací skladba „Throw My Bones“. Nádherné orchestrace, kapela v naprostém nadhledu
a pohodě. Vytahují naprosto přirozeně velké melodie a v klidu si rockují ve velkém
stylu. Progresivní choutky mají stále neukojené a vpašovávají je lehkomyslně do velké
nádhery. Hned druhá skladba však napoví, že se DEEP PURPLE tentokrát vydávají na
hravější pouť a budou využívat nejedno rockové zákoutí, od lehkého bluesování, až po
klasické rockování, pro soubor tak vlastní. Vše na úkor předchozího progresivního alba.
Nikdy nešli na ruku aktuálním trendům a v závěrečné fázi existence staré psy ústupkům
nenaučíš, konají si dle sebe a okolní dění v hudbě jde mimo ně. Mohou si to dovolit
už dlouho.
Z některých skladeb sálá absolutní pohoda a nadhled, Gillan již dávno nesahá ke
stratosférickým výšinám a vědom si vlastních aktuálních limitů, zraje a pěje ku
prospěchu a potřebám celku. Velký klad, který současní DEEP PURPLE mají, je neutuchající
cit na psaní velkých skladeb. "Nothing at All" mezi ně rozhodně patří. Skladba, kterou
mohu rovnat ke všem klenotům souboru minulosti. Svojí lehkostí a nadhledem jim v klidu
může konkurovat. Nesnaží se však okatě přiblížit svým největším monolitům historie, ale
volně komponovat dále a stále nacházet krásné možnosti. Progresivní přístupy, hraní si
s podstatou rocku a příjemné, svěží melodie dovolují dinosaurům přežívat i v nové době.
Nejde o progres v rámci scény, ale zažitých zvyklostí souboru, který poslední dvě nahrávky
doslova kypí štěstím z vlastního bytí. Zajímavější skladby střídají ty volnomyšlenkářské a
lehkonohé. Nic se nehrotí 3 až 4 minuty a jdeme dál, nemáme čas, chceme vám ještě říct
jinou povídku... DEEP PURPLE, vědomi si nemilosrdného času, nic zbytečně nenatahují a
jen řeknou podstatné v rychlejších rockovějších věcech a jdou dál. Lehkonohé skladby nic
moc navíc neřeší, jen radost z bytí a dobrého rytmu-melodie.
Gillan a jeho věrná rytmická sekce po desetiletích na scéně neustále překvapují. Nikdy
bych od nich nečekal třeba hravý song "Step by Step". Krása v zapojení vokalistek, doslova
malicherné vyhrávky, tvořící atypické, svěží ornamenty v geniálně fungující celek. Vytvářejí
nad celou nahrávkou další dimenzi zajímavosti a důvody, proč se na ni těšit opakovaně.
Nenápadný monolit. Skladba, hodná rotací v rádiích, kde by měla nahradit staré otřepané
ohrané klasiky, které už časem vyčpěly. Toto je současnost a pojďme se s ní opájet, užívat
si ji, a ne vytrvale a strnule zírat do minulosti.
Ze skladeb přirozeně vyvěrá životní zkušenost, klid a smíření s tím, co vykonali a co už
nestihnou. Jsou jedni z mála, kterým bylo dopřáno dospět tak daleko a dožít se konce
hudebního i lidského v plné tvůrčí síle. "Whoosh!" je ta pravá zábava rentiérů a uvědomění
si, že už nemusí tvořit, ale mohou dávat s radostí, která jim otevírá důstojnou závěrečnou
fázi tvůrčí existence. Umí i nádherné zasněné skladby silných chorálů, rifů a atmosfér.
Don své Hammondy čistí dokonale a po svém. Skladby nádherně frčí, nemusím na nic myslet,
jen si užívat tok nadčasové hudby, kterou tito páni v letech stále umí. Typicky rockují až
do jásotu a rytmických zvratů a do klidných ambientních dálav. Ty do výrazu DEEP PURPLE progresivně
zapadají a nejsou samoúčelným prvkem. Netradiční vsuvky volně vpouštějí do vlastního výrazu
a přijde mi to jako jam starých dobrých kámošů, kteří si užívají každé nové ráno ve zdraví
a zapojují mezi sebe i hudební kolegy adolescenty. Volně utvářejí a definující současné
uvolněné DEEP PURPLE. Oproti předchozímu albu cítím úkrok od úplného progresívního vyznění
skladeb zpět ke klasičtějším základům souboru, ale i tak album považuji za velmi vydařené a
čerstvé. Z alba doslova sálá radost, která mě osobně velmi obohacuje a napravuje chmury.
Tolik let na scéně a já jim to neustále žeru a spolehlivě mě uchvacují svojí tvorbou. Album má
barvitost a neztrácí drajv. Povedená nahrávka s mnoha vrcholy i zajímavostmi. Velká množina
dalších rockových dinosaurů takovou už nesvede a řadí se spíše do žijících fosilií,
neschopných dalšího tvůrčího kroku. 12.2.2021 (LedTherion [8/10])
