SELEFICE - I Met A God [EP] (2019)

Jak mám s řeckou kapelou SELEFICE držet krok, když ani nevím, kam mají namířeno. Ten směr je mi povědomý, ale jako kdybych byl slepý. No a jak mám držet krok s úvodní písničkou „Mora“, když já takhle pomalu chodit neumím. Ale já se to naučím, protože tohle je impozantní skladba, kterou bych ani přes její pomalé, tíživé tempo nenazval skladbou doom metalovou. Teprve druhá „Kol Haneshama“ mi svými svižnějšími pasážemi protírá moji bystrozrakost kopřivou a již vidím směr z Řecka na sever. Tohle má prostě spojitost se švédským, řvavým death metalem, ovšem převážně v pomalých až střednětempých rytmických polohách. Zvuk je spíše teda hutnější až valivý, přesto to Švédko tam smrdí. Ovšem SELEFICE jako by měli svůj ksicht. Jejich tvorba není morbidní cirkus, ale má svou prazvláštní majestátní atmosféru. Tohle ípko má čtyři skladby a všechny jsou skvělý. Škoda přeškoda, že tahle neznámá kapela po své reinkarnaci po rozkladu v devadesátých letech nepřišla hned s plnohodnotným albem. Tohle se poslouchá jako báseň. Jedna smrtelná báseň. 5.12.2020 (Rock´N´Roll Hell [8/10])