Tak rakouský Noise Appeal Records není zrovna label, který by vydával rocková alba
pro tradiční rockové fanoušky, dychtící po tvrdých kytarách. Vezměte si první slovo
názvu labelu a mělo by vám to být jasné. Jenže letos vydal na LP i splitko dvou
relativně normálních, alternativně rockových kapel, i když o tom front cover zrovna
moc nenapovídá. První na řadě je trio FLOWERS IN CONCRETE, kteří se snaží něco zbourat.
A vlastně jim to i s jejich přístupem k punku jde. Tvrdost i naštvanost se v jejich
případě jedná svým způsobem o kopii Green Day. Ale jsou sympaticky dravou kapelou s
přiměřeně chytlavými vokály a zejména „Befreiung 4.0“ je mi hodně příjemná, neboť
obsahuje teatrálnost My Chemical Romance. Oproti tomu mi „Daily Lies“ a „Auf ein Neues?“
přijdou až zbytečně moc tvrdé, i když v druhé jmenované jsou taktéž teatrální pasáže,
ačkoliv pouze v akustických pasážích. Ovšem tato kapela chce být rebelsky svou bez
ohledu na množství kalhotek od fanynek na hlavách. Tohle je mi sympatické.
A tatáž vlastnost je mi sympatická i u DIM PROSPECTS. Jsou drsní a mají stejně břinkoidní
zvuk jako prvně jmenovaní. Jenom jsou teatrálně blíže My Chemical Romance a to i přesto,
že jeden z vokalistů má poněkud tvrdší, chraplavější vokál. No to víte, více možností.
A tahle kapela je sextet. Přímo se sexem to nemá nic společnýho, ale i když mi je tahle
kapela blíže, tak tady zase nezvládám vyzdvihnout nějaké skladby k dobru. Dalo by se říci,
že label Noise Appeal Records vydal split album dvou stejných kapel s lehce rozdílným přístupem
k muzice samotné. Já to oceňuji a dobře se při tom bavím. 27.10.2020 (Rock´N´Roll Hell [7/10])
