BODY COUNT se věnuji od jejich prvopočátků v roce 1992, kdy se metalová scéna začala
ve velkém bratřit s tou rapovou. Později se můj zájem rozplýval, ale o to více jsem
sledoval manželku páně Ice-T - Coco Austin. Ta žena má fluidum, co mě neskonale přitahuje
a ví, jak mě oslovit a dlouhodobě zaujmout. Ale teď vážně a zpět k hudbě, která sice
nemá tak pěkné křivky, ale rozhodné má poslouchatelné parametry.
Amíci to krásně rozjedou, pálí a cvakají uzávěry jako jednotný soubor secvičených střelců.
Útočnost, říznost a úsečnost jsou jasným rukopisem BODY COUNT. Do řežby páni vkládají
hodnotné kytarové klenoty a rytmické kousky, které je potřeba poodkrýt a sledovat při dalších
posleších. Při první vřavě je většinou nemám čas pojmout a vychutnat. Ice-T má zkušeností,
že by jeden záviděl a nadhled mu umožňuje na albu stupňovat nátlak na posluchače a hrnout
energii jako kdysi dávno zamlada. Díky vlastní zpětné vazbě umně vyřazuje z tlaku do
meziher, kde se zbraně čistí, aby pak mohli spolehlivě spustit další rap metalovou
štěkanou palbu.
Co skladba to rozdílný přístup, někdy dominují kytary, jindy úžasně zahraná baskytara,
která umí blbnout, ale i jen sloužit jako sluha celku. Palby střídají houpavé halekačky,
kde se pro nějaký shit a podobné výrazy nejde daleko. BODY COUNT vždy ovládali zpěvné
hulákání a jejich um si páni obrušují k dokonalosti. Opravdu jejich kloubení metalu, HC a
rapu je vypracováno v organický celek. Ice-T není trouba a opravdu dbá, aby každá skladba
byla jiná a umí i technicky rozmanitou strukturovanou skladbu, která by přistála na nejedno
thrash metalové album. Ice-T je celebrita a žádný gangster, vše je jen umělecký výraz, nikoliv
odraz reality, ve které žije, může si tak střihnout i blbiny typu „Black Voodoo Sex“,
kde si užije i nějaký ten povyk a sten.
Závěrem lze říci že Ice-T nepřichází s objevnou encyklopedií, ale jen pumpuje svěží a čerstvý,
nový materiál, plný energie a životaschopnosti. Když albu dochází dech, nabídne nasraný nervní
song, který se změní v kolečko smrti. Dále album nabízí pravzor BODY COUNT – překopávku od veteránů
Suicidal Tendencies. Jasné kořeny skladby nejsou vytrhány, ale infikovány vlastním pohledem na
rap metal. Neskutečné peklo a jasné vodítko, kde se Ice inspiroval a co se mu stalo výchozím bodem
pro rozjetí duální umělecké dráhy. Protože to byli právě Suicidal Tendencies, kteří prošlapali
cestu rapu k metalu, anebo naopak? Nahrávka mě svým rap metalem baví, je živá, energická a prostě
dobře udělaná, aby zvedla ze židle i na dvoře, zahradě, obýváku, nebo kde si děláte náhrady za
návštěvu živého koncertu. 23.9.2020 (LedTherion [8/10])
