NEKHRAH - Cosmic Apostasy (2017)

Vždycky je tak nějak někdo na vrcholu potravinového řetězce a je jedno, jestli na něm byl milióny let nebo pár desetiletí. Jejich nějakou existenci již připomínají pouze člověkem vyhrabané fosílie. Tím člověkem, jenž se ve své skromnosti nazývá člověkem moudrým, který se ve své naivitě domnívá, že právě on je nyní na vrcholu potravinového řetězce a zůstane tam navěky. Člověk, připomínající spíše svatou masožravou kobylku, která zapomíná na ďábelské lejno, které může zadusit svého bývalého majitele. Člověk svou nadřazenou hloupostí, tučným jídlem z rychloobčerstvení a přemírou porna zahubí sám sebe. No a potom jeho fosílie bude ze země vyhrabávat nový, nejvyšší člen potravinového řetězce a může jít třeba o ty kobylky, které budou spekulovat, proč tento druh vyhynul, stejně tak jako mi spekuluje o dinosaurech. Třeba na odpověď nedosáhnout, ale můžeme jim napovědět. Hrajeme si na svatý a přitom jsme krutí. Jsme hodně špatní zástupci demokracie i nekromancie. Něco by o tom mohlo napovědět i debutové album „Cosmic Apostasy“, kyperské kapely NEKHRAH. I jejich hudba je jakousi fosílií, i když by možná bylo přesnějším vyjádřením, že kapela mocně čerpá z fosílií, až se sama fosílií stává. A schválně říkám že mocně, protože kapela naprosto přesně ví, jak má znít zuřivá, neodměřená démoničnost. NEKHRAH velmi chytře kombinují death metal, který v jejich tvorbě převládá, s thrash metalem i black metalem a hlavně těm písničkám dávají koule od samotného satana. A to jsem při prvním, relativně nepozorném poslechu pronesl, pane bože, další z řady a trochu mi vadil možná i zpěv, který je někde mezi death metalovým murmurem a black metalovým skřehotáním, ale není ani jedním. Jenomže čím častěji tohle album poslouchám, tím si ho dávám víc nahlas a nechávám se ničit četnými ataky a pohlcovat struhadlovitými vibracemi. Je mi vcelku jedno, že kapela zbaběle vykrádá kdejaké archeologické naleziště, protože jejich podání vykrádaček prostě uzemňuje. Možná se Kypr může jevit spíše jako výborná destinace pro turisty než jako metalová velmoc, ale jestli pojedete na tento ostrov na dovolenou, tak pozor na ještěrky a další vymazlenou havěť i na to, co padá z nebe. Díky bestialitě NEKHRAH můžete zjistit, že i drobná zranění umějí pěkně rychle hnít a při pokusu o přání při pozorování padající hvězdy se může jednat o vaše přání poslední, neb padající hvězda si místo dopadu nevybírá a nevíte, co s sebou nese za sajrajt. Holt se jenom dohadujeme, na co vymřeli někteří z vrcholu potravinového řetězce, i když ona pro nás postačí naše misantropická sebedestrukce. Kapela NEKHRAH tedy svým debutovým albem „Cosmic Apostasy“ rozhodně na metalové scéně nekrachuje. Navíc kapela svůj výtvor zabalila do vcelku působivého, obsáhlého digipacku. Ovšem front cover je naprostý luxus. Ovšem tedy pouze pro vlastníky onoho digipacku. On ten front cover totiž není ani tak tištění, jako přímo ražený. Můžete si tedy hmatem vychutnat siluetu temného slunce, nebo přímo prsty spočítat žebra oné zdechlé bestii, která taky kdysi kdesi mohla být na vrcholku potravinového řetězce. 11.3.2019 (Rock´N´Roll Hell [8/10])