MOTOROWL - Atlas (2018)


Druhé album této relativně mladé německé zadumané bandy přináší vcelku zajímavý mix Avatarium, Candlemass, Uriah Heep a Trouble. Nejde ovšem o nějaký revival, ale o dospělou nahrávku, jejíž jednotlivé segmenty tu a tam připomínají matadory doom metalových podloubí a psychedelií zaplavených problematických kanálů. Pánové nemají problém se rychlým stoupáním dostat ke klenutým monstrózním stropům katedrál a rozehrát tam partii rovnou právě se švédskými veterány. Ale to jen tak na chvíli, aby je mohli vzápětí po svém opustit a vydat se na lehké, bezstarostné rockové putování, které skončí v bažinách psychedelie. Může a nemusí, cest jsou schopni MOTOROWL vyprojektovat nespočetně.
Přestože MOTOROWL nerozdělávají spalující ohně a ani nezahřívají letním sluncem, jsem v jejich přítomnosti klidný a hýčkaný. Cítím se s jejich decentní, zádumčivou temnotou dobře. Zvláště když stále střídají nálady a proměňují skladatelské vzorce. Výraziv v každé skladbě je vždy dosti a ploch pro rozvoj některých nápadů a nálad je také vrchovatě. Tu a tam se utrhnou z řetězu klávesy a jsou hlavním hnacím motorem, nebo kooperují spolu s čistým vokálem. Max není pěvec par excellence, ale umí si se svým fondem vyhrát a pracovat na sobě. Pánové se nebojí ani zařadit poměrně skotačivou rockovou jízdu jakoby vytrženou z dob, kdy světu vládli Uriah Heep.
Strach nemají také z rozsáhlých výprav, na nichž mohou neomezeně restaurovat katedrály temných bohů a ničivých sil. Zároveň dovolí dobru vyslat paprsky na tyto nesvaté stánky a popálit jim obvodové zdi nadějí. Způsobený smrad a psychedelické tance tetelícího se vzduchu pánové zručně vepisují do výrazu nálad a dovolí posluchači zapojit při poslechu fantazii a toulat se vlastním nitrem, které kreativně chrlí pocity. Občas zní jako post rocková kytarovka, na kterou se daří nabalovat hard rock ze sedmdesátek minulého století. Výraz zaobalí do retro kláves a zahustí pradávnou hudební chemií. Nejde o nic neuchopitelného, vše jest civilně pojaté a střízlivě zahrané. Není to ani přehnaně distingované, či progově strojené, stále se klade důraz hlavně na píseň jako takovou. Páni MOTOROWL vše pečlivě vážili a rozhodli se pro dobrou formu, která mi jde náramně do uší. 24.1.2019 (LedTherion [9/10])



Article | MOTOROWL - Atlas (2018) • Deadzine.eu





© 2024 Deadzine.eu
deadzine[at]proton.me