NYDVIND - Tetramental I: Seas Of Oblivion (2018)

No a máme tady vodu. Vodu za vodou. Zase vodu. A jenom vodu a žádnej chlast. Navíc ta voda je slaná. Vždyť aby taky ne. Na front coveru alba „Tetramental I - Seas of Oblivion“, francouzské kapely NYDVIND, je moře a v bookletu je moře na několik způsobů. Prostě jenom moře. Kdo si myslí, že nás čeká další potopa, tak asi jo, ale ne v případě kapely NYDVIND. Oni nezhudebňují padající stíny posledních sekund věčnosti v post apokalyptické pohádce pro starší a zemřelé. Ti, co měli již s kapelou NYDVIND tu čest na předchozích dvou albech či splitku, tak je nejspíše v úvodu alba nepřekvapí rytmický hlahol nezdárných barbarů, do ještě rytmičtějších zvuků vesel v dobrotivé vodě, která se nedobrotivou může státi, ať již v ožívající legendě skutečné či legendě smyšlené. Voda a lidstvo patří jaksi k sobě odjakživa a možná by se dalo říci, že člověk a voda jedno jest. Je to magické spojení na život a na smrt, podporující cykly mezi lidmi a vesmírem. Voda s lidmi zažila mnohé. Kterak člověka krmila svým živočišným i rostlinným bohatstvím, i kterak jej zahubila svou rozmarnou nevyzpytatelností. Podceňovat vodu se prostě nikdy nevyplácelo. Jenže voda byla i tichým svědkem objevných cest, které se možná nikdy neměly udát, válečných střetů, krvavých rituálů i svatebních obřadů, křtů nových životů i smutečních obřadů pohřebních. Ve vodě jsou napsány neviditelným písmem dějiny lidí, které právě chce převyprávět po svém a ve svých spojitostech pagan metalová kapela NYDVIND na svém novém albu „Tetramental I - Seas of Oblivion“. NYDVIND nevydali album, které bude bourat mýty pagan metalového moře a dá se přímo říci, že podobných alb vychází ročně v různejch verzích celej oceán. Jenže moře i oceán má své vlny, ze kterých se jenom jejich část roztříští o trup lodi, že zasáhne i plachtoví a ne každá vlna dokáže malou loďku převrhnout. Jenže písničková vlna NYDVIND má tu schopnost převrátit malou loďku a o loď se roztříštit tak, aby krůpěje slané vody skončily ve vousech námořních poutníků. To budou ovšem schopni pochopit jenom ti, jenž nebudou rozebírat písničku do mokrých nití a sušit nádherné melodie. Nebudou chtít řešit účinnost black metalových pasáží, epických struktur či akustických rozmáchlostí. Kdo nebude chtít poznat užitek death a black metalových vokálů proti vokálům čistým a sborovým zpěvům. Kdo nebude dělit moře na sůl a vodu, když skutečným mořem je, a hřebík od prkna, když lodí jsou. Zde se spíše doporučuje na vlnu si lehnout a nechat se jí unášet jako jedním velkým příběhem. Potom můžete soudit, jak daleko vás ona vlna donesla a jak velký příběh jste zažili. Vlna alba „Tetramental I - Seas of Oblivion“ mě osobně donesla daleko a příběh byl téměř velkolepý a je jedno, jestli jsem ho pochopil. Prostě mi nedělalo problém vzít ho za svůj a do toho příběhu dosadit i sebe. Takže mi ta více jak hodinová anabáze o něčem, o čem nemám zrovna moc páru, nebyla vůbec proti srsti. 29.10.2018 (Rock´N´Roll Hell [7/10])