DARK ANGELS - Venomous Embrace (2017)

Vzpurnost bludného kruhu mění jeho tvar ve spirálu. Jenže neznalost může zabíjet a můžete si tím pádem být jisti, kde je ve spirále nahoře a kde je dole. Jenže ať se díváte na spirálu zdola nebo shora, zase vidíte jenom kruh. No a DARK ANGELS jako by se uvěznili v jakémsi začarovaném kruhu plného vzpurností. Vzpurností death metalovou, jakož i vzpurností black metalovou. Ovšem všechny ty, jenž doposud na tvorbu kapely DARK ANGELS nenarazili, což by v jistých ohledech bylo dost prazvláštní, neboť kapela již nějaký ten pátek existuje a album „Venomous Embrace“ je již jejich čtvrtým albem v pořadí, musím upozornit, že základním stavebním kamenem jejich vzpurného kruhu je démonická fúze doom metalu a gotického rocku. No a DARK ANGELS mají pro tento žánr opravdu cit, díky vkusně povedeným, uhrančivě otáčivým melodiím a zejména díky Radkovu emocionálnímu přednesu, který hodně vyvyšuje tuhle kapelu nad průměr průměrných. Jenže tentokrát jako kdyby byla nápaditost alba pokousána vzteklým psem. To, co se mi hodně líbilo na předchozím albu „Embodiment of Grief“, tak nějak na mě tentokrát nefunguje. Fakt se mi líbilo vyvětrání zatuchlosti gothic doomu nějakým tím jiným smradem, ač již sirným či mrtvolným. Bylo to hodně povedené a nádherně to zdobilo již tak nádherně ošklivý šperk. I tentokrát jsou ty gothic doomové pasáže naprosto uchvacující a emotivně svazující. Jenomže smyčka kolem se nechce nepříjemně příjemným způsobem zatáhnout. Black death metalové pasáže působí tentokrát spíše jako vzpurnost z jiného světa, kde je atmosférám vstup zakázán a spirála poznání se natahuje a smršťuje jaksi ledabyle. Jen stěží by se mohlo mluvit o nějaké křečovitosti, ale chybí jakýsi druh vzájemné provázanosti. Skladby z nového alba tím tak trochu postrádají grandiózní gradace skladeb z alba minulého. Album „Venomous Embrace“ mi tímto přijde trochu slabší než předchozí „Embodiment of Grief“. Jenomže i přesto vydali DARK ANGELS hodně silný materiál, plný nádherných tajemně temných emocí. Přeci jenom, ať se díváte na spirálu shora nebo zdola, tak pořád vidíte kruh. Pro někoho bludný kruh, pro někoho kruh fascinující. Ono i půdorys koule je kruh a může to být bludná koule, koule hluková. To se ale v žádným případě netýká alba „Venomous Embrace“. 5.6.2018 (Rock´N´Roll Hell [7/10])