VOICE OF INSTINCT - Independent (2017)

No a máme tady další debut letošního roku a to debut, který by si rozhodně neměli nechat ujít příznivci kvalitní melodické rockové pohody. On tedy manželský pár Hanka s Filipem nejsou na scéně žádnými nováčky a někdo třeba i slyšel jejich předešlou kapelu Lammoth. Mně je tento název povědomí, ale kapela byla mimo můj zorný hledáček nových zajímavých interpretů. To víte, když se řekne slovo progrese někomu, kdo stojí v čele opozice vylízaných kremrolí, tak je prostě vymalováno, i když třeba občas špatnou barvou. Ovšem VOICE OF INSTINCT nemají s nějakou progresivitou nic společného. Zde jde o hodně pocitový rock, plný emocí různého druhu. Co si budem říkat, na pocity je ženské plémě přeci jenom citlivější a tak věřte, že téměř pod vším je právě podepsaná Hanka. Běda mužům, kterým žena vládne. Ovšem tady ať klidně vládne rukou smělou. Hanka teda luxusně zpívá. Má fakt hodně dobrej hlas a to jak v nižších, tak i ve vyšších polohách a to, co jím chce sdělit, se ji dá bezmezně věřit. Hanka mimo to ještě ovládá klávesy. Rocková muzika je především kytarovou záležitostí, ale tady mi ta lehká dominance kláves nevadí, zvláště když ze zvukového rejstříku je nejvíce využíván zvuk piána. Třeba taková citlivá balada „Voice of Instinct“ je vyloženě založená na tom piánu. Musím teda říct, že tohle je hodně povedená balada. Ona je teda povedená i balada „Faster“. Ale zapomeňte na to, že by album bylo založeno čistě na klávesových dojákách, i když ona pocitovost alba k této myšlence i trochu svádí. V mnoha ohledech jde o nádhernou souhru kláves s elektrickou kytarou, kde rozšiřují obzory rocku i výšlapy dvoukopáků, jako třeba v „The End Of Innocennce“, nebo trochu svižnější v refrénech „Forgotten“. Ovšem nic není specifické jenom pro jednu skladbu, i když každá ze skladeb na albu je specifickou. Třeba hodně povedené jsou sborové zpěvy v refrénech, což dává skladbám mnohem větší sílu. Především z písničky „You Don‘t Know Me“ to dělá neskutečnou emocionální hymnu. Mimochodem, s těma sborama vypomohla další čtyři ďůčata. Řekněme, že svým způsobem nejostřejší skladbou na albu je „Unseless“, kde je ovšem citlivě vytaženo basové sólo. Přesto že je album „Independent“ hodně povedenou záležitostí, tak přeci jenom navrch vyvrhnu „Let Me Go“, která má v sobě můj dědičný kód prostopášnosti. Co by se taky prostopášníkovi mohlo líbit nejvíce, že? Ovšem, když se budu vrtat v albu důsledněji a za každou cenu budu chtít najít něco nepovedeného, tak jednu decentní věc bych i našel. To štěbetání ve slokách písničky „Nevermind“ není z úst Hanky, z mého úhlu pohledu, to pravé ořechové zpěvové. Ale jinak prostě sprostě nemám nic proti. Ať takovéhle ženy vládnou mým pocitům. Tak co, už vás konečně začaly nudit samozvané rockové královny typu Tarja a spol., které si za drahý peníz hrají na citlivé vášnivky? Tady máte VOICE OF INSTINCT včele s Hankou. Fakt škoda, že monstr labely v rámci neprodělávání kalhot vydávají osvědčené, i když kulhající koně a klisny, namísto vydávání interpretů a interpretek, tvořících opravdu povedenou muziku. 18.11.2017 (Rock´N´Roll Hell [8/10])