Debustrol je zpět. Nasraní, intenzivní, vykolejení a šílení (už ne sechcaní). Kruh
se uzavřel i u těchto českých řezníků a pánové se vracejí ke svým počátkům a thrash
metalové podstatě. Nakukování pod pokličky Panteře, Fear Factory a Korn je odváto pryč
a nyní se cituje z thrash metalového deníku samotných Slayer. Samozřejmě Kolinss a spol
jsou sví a pablesky amerických velikánů dokáží zahladit vlastními pohledy a kresbami.
Vystoupení na Brutalu 2016, kde ve stanu rozpoutali pravé peklo a zapálili v příznivcích
touhu, aby hráli až do rána, mě velmi nažhavilo na toto, po letech vydávané album. Jsem za
ně rád, že se rozhodli pokračovat i v tvůrčím směřování a ne jen žít z vlastní podstaty.
Tank se rozjel z kopce, kulometná palba v pravidelné kadenci kosí Merkelové anděly budoucí
zkázy Evropy, jakou jsme znali. Kollinss káže svůj nasranismus s velkou vervou. Dští jako
samotný Araya a hudba je, dle mého názoru, na světové thrash metalové úrovni a vůbec bych se
nebál pustit Debustrol do světa, ostudu by nám rozhodně neudělali. Chytrá kovová past konečně
secvakla a efektivně trvale lapá posluchače a na světlo vynáší nepěkné záležitosti. Lyrika se s
tím příliš nemaže a jde na dřeň pravdě. Můžete se s ní ztotožnit a přistoupit na její tón, nebo
se jí jen zasmát, záleží na naturelu posluchače, co si z Kolinssova poselství vezme a nad čím se
zamyslí. Zábavy jistě dosti a závažnosti ještě více.
Témata, která si pánové berou na paškál a po svém je pálí do světa, smrdí na hony zlobou a zaslouží
si podpořit hudební nekompromisností, jíž je servírováno v kvantech na patřičně průrazném nosiči.
Zvuk se skutečně povedl a nelze ho posuzovat jinak než charakterně kovový. Postupy zušlechtění a
jednotlivé legovací prvky jednoznačně pocházejí z receptur velkých Slayer, ale komu by to v té
kvalitní sekanici vadilo. Církev, teroristi a nepovedenci by měli zpozornět. Razance a bojovnost,
které album v sobě nese, jsou dávkovány bohatě a nesnesou odkladu výkonu.
Válka v podání Debutrol je nezbytná a možná kdyby vypukla rychle, proběhla intenzivně a mířila tak
dokonale, jak míří Debustrol, bylo by nám chvíli dobře, než by se na patřičné pozice zase dostaly
ty "správné typy". Kolinss nikdy typický milovník nebude a jeho romantické písně o ženách jsou hravé
a plné lásky k jejich částem těl i oděvům. Každý náklonost k druhému pohlaví dokáže vyjadřovat odlišně
a je fajn, že ne všichni na to jdeme stejně. Místy mám dojem, jako by se lyrika vrhala do jedinečného,
poetického remízku Františka Štorma. Album má devizu, kterou u 95% nejen thrash metalových alb postrádám.
Kvalitativně a s nasazením vydrží od prvního až do posledního taktu. Debustrol si u mě tímto zářezem
vysloužili nebývalý respekt. 16.5.2017 (LedTherion [8/10])
