M. W. WILD - The Third Decade (2017)

Vždycky bylo v každém oboru něco jako první, i když z historického hlediska se dají vést polemiky, co to první vlastně bylo. Jenže on byl někdo v něčem možná první, ale někdo byl první výrazný. Pramáti Eva byla možná první ženou, která kdy okusila sex, ale třeba taková děvka babylónská dovedla milování do téměř umělecké roviny a stala se z ní historicky nesmazatelná osobnost. V každé dnešní milence se skrývá děvka babylónská, ale jen stěží se zapíšou nějakým způsobem do dějin. Potom záleží pouze na nich, jak umí probudit svou smyslnou vášeň a jak pilně studovaly dějiny milování, aby se alespoň zapsaly výrazně do našich soukromých kronik. Těžké je říci, kde je vlastně prapočátek gothic rocku. Která z kapel jej vlastně začala hrát jako první, nebyl-li to dokonce pouze folkový vypravěč s kytarou, kterej ten folk podal trochu jinak než ostatní. Ovšem za stěžejní, ne-li nejlepší alba onoho žánru všech dob, považuje spousta lidí alba The Sisters Of Mercy. Samozřejmě bylo v dávných dobách i spousta jiných dobrých kapel, které navíc šly svou vlastní cestou. Dnešní gothic rockové kapely jsou již pouhým odkazem starých dob a taky se asi jen stěží dostanou pod klenby síně slávy poklesle temného žánru. Ovšem záleží, jak nastudovaný odkaz ty kapely mají a s jakou temnou smyslností jej dokáží podat, tak aby se jejich alba staly klenoty našich soukromých sbírek. Markus Wild, coby stěžejní prvek německé kapely M.W. WILD, má ten odkaz nejen nastudovaný, ale prostě tím odkazem přímo žije. Jako kdyby v moderním člověku kolovala ona stará zkažená krev, která dokáže skrze tóny ne příliš veselé vysílat signály potemnělé tajemnosti. Z jeho tvorby je opravdu hodně cítit odkaz oněch The Sisters Of Mercy, ale jako by se nebránil ani alternativnímu toku myšlenek The Cure, s upozazaděným chuťovým pohárkem synth popu a dark wave. M.W. WILD se nebojí ani decentní hard rockové rozvernosti kytarových sól na hranici rock´n´rollu, jako třeba ve skladbě „Russian Roulette“. Našincům může „Dark All Over“ trochu připomínat i kytarovější písničky XIII. Století. Markus Wild si pohrává jak s hudební variabilností v rámci žánru, tak s atmosférami skladeb, a každá z nich vytváří zvláště odpudivou koláž k opuštěným myšlenkovým pochodům. Citlivost, s jakou jsou podávány veškeré chmury tajemství, je naprosto impozantní. Ovšem jsou tady dvě skladby, které z mého pohledu na albu dominují. „Turbiny Leaf“ je dlouhá klavírní baladičnost, ve které brilantně funguje neflexibilní monotónnost, jež je ve své podstatě chtěnou tradicí, v žánru jakým je gothic rock. „Withing On The Wall“ je oproti tomu jiná. Prolíná ji jistý druh filmové orchestrálnosti, kterou umí snad jenom Vangelis se vzletnými refrény, které mi vzdáleně připomínají hitové eskapády švýcarských Lacrimosa. Na těch M.W. WILD něco je a v albu „The Third Decade“ hodně je. Třináct písniček, které by měly potěšit každé gothic srdce na dlani. 9.5.2017 (Rock´N´Roll Hell [9/10])