IRON BASTARDS - Fast & Dangerous (2016)

Kdyby jako náhodou chtěl někdo uspořádat čistě špinavej festiválek rock´n´rollovej a jako náhodou by nevěděl koho zrovna jako pozvat, když už jsou Motörhead ne jako na pravdě boží, tak bych eventuelně mohl jako přihodit nějakej zajímavej tip. Rok 2016 byl na ten špinavej rock´n´roll jako neskonale štědrej, že by to ani Jéžíšek tak nějak jako nepobral v ten jeden den obžerství. Samozřejmě bylo něco jako luxusního dovádění, ale bylo i něco jako jenom poopičního vymotávání se. IRON BASTARDS na svým albu „Fast & Dangerous“ sice nepřišli jako s nějak extra luxusním nářezem vezdejším, ale rozhodně jako patří k tomu lepšímu, co by jako na tom fesťáku mohlo určitě zahrát. Sice jsem u prvních dvou písniček „Fast & Dangerous“ a „The Code Is Red“ trochu jako ohrnoval kníra naruby, protože se to jaksi jako dusilo, jako kdyby to tak nějak jako nechtělo táhnout. Že by jako zamrdanej krbec, nebo jako neprotaženej komín? Ona se tam jako nachází ještě další taková „The Wise Man“, ale ta je tak trochu tažená jako do blues, takže ta má jako i opodstatnění. Ale jinak jako to ti kluci francouzští válej jako jejich starý ikony za mlada. Tihle mladíci to prostě řežou jako za stara a mě by strašně jako zajímalo, co to ty kapely jako nutí hrát jako pořád to samý dokola, znít jako spousta souputníků, kteří se taky jako upsali tomu špinavému rock´n´rollu a vlastně jenom jako paběrkují po těch, co vymysleli jako hraní tohohle bordelu. Jenže druhá otázka jako zní, proč dávám podobným, stejným záležitostem jako tak nějak pořád tak nějak jako vysoké hodnocení. Ono možná pozejtří asi již název kapely IRON BASTARDS jako už nebudu znát, stejně jako spoustu dalších, ale když se jako spustí palby „Rock ‘O Clock“, „The Princess & The Frog“, „Out Of Control“, „Born On The Worn Side“, „Sarcasm“, „Ballbreaker Number One“, „The Snake Is The Sky“ nebo „Vintage Riders“, tak to prostě ne jako, ale doopravdy přirozeně uvnitř cloumá, až se potí celej venek. A když se to teda dá jako na volume max, tak to potom čumím jako chlastem na ledviny špatně nakopnutej mrož, co se konečně jako potkal se svojí mrožtěnkou roštěnkou a jako rock´n´rollujou v nemoci i ve zdraví, v nouzi i štěstí, na zádech i ve stoje, dokud je jako nerozdělí smrt. No, kdyby teda chtěl jako někdo udělat tu čistě špinavou rock´n´rollovou akci, která by se jako mohla jmenovat třeba Šrot´n´roll fest, a aby to vypadalo na plakátech jako opravdu in, tak to napsat jako Shroth´n´roll fest, tak na týhle akci by mohli IRON BASTARDS jako zahrát. Tam by jim to jako hodně slušelo a lidi by se jako mohli vcelku hodně bavit. Jen by bylo jako zajímavý, kolik lidí by to psychicky jako uneslo, poslouchat ten špinavej rock´n´roll jako po celej den. 15.2.2017 (Rock´N´Roll Hell [8/10])