Jedním z největších letošních překvapení na Masters Of Rock, co se týče tuzemských kapel, bylo pro mě vystoupení kapely ARGOS, jejíž vznik se datuje až někdy do roku 1988. Kapela se svým old school heavy metalem vystoupila v rámci FWcare stage a v kotli se místy rozjelo pogo jak za dávných časů. Tuhle kapelu jsem neznal a hned po skončení jejich koncertního setu jsem byl přesvědčen, že se s kytaristou a zpěvákem Ondrou Markem, známého hlavně jako zpěváka Roxor, pokusím probrat následujících pár otázek.
Tak jak se vám Ondro na letošním Masters Of Rock s ARGOS hrálo? Převažuje v kapele
spokojenost s vaším vystoupením?
Až na to počasí to bylo, myslím, parádní, ale bylo fajn, že se fanoušci nedali odradit ani
tím deštěm. My jsme si to skvěle užili a děkujeme všem za ten fajn večer. Bylo pro nás
příjemným překvapením, že i po letech naše skladby pořád ještě mají tah na bránu.
Co říkáte na odezvu posluchačů, kteří se na vás na MOR přišli podívat? Atmosféru
dovedli udělat výbornou.
Samozřejmě nás to velmi potěšilo, nejsme zas moc často společně na pódiu, protože každý
má ještě nějakou další kapelu. Jsme rádi, že se u naší muziky dobře bavili, o to nám přece
jde. Spolupráce byla místy i dost hlasitá ze strany fanoušků a to bylo úžasný, na to jak
„mladá“ a v podstatě neznámá kapela jsme.
Říkám to správně, že vznik kapely byl v roce 1988 a její konec už v roce 1991? To jsou
pouhé tři roky.
Jo, je to správně, ale stihli jsme toho tenkrát spoustu, jen záznamy se moc nedochovaly a
video jen jedno, dost mizerné, což nás s odstupem času docela mrzí. Naštěstí teď neponecháváme
nic náhodě a celý koncert na MOR jsme zachytili, musíme to zkouknout a s nějvětší pravděpodobností
určitě něco z toho bude k vidění i na internetu v dohledné době.
Doba koncem osmdesátých let byla pro metal v tehdejším ČSSR asi jedna z nejdravějších.
Na co z těch časů nejraději vzpomínáš?
Na ten hlad po muzice. To už dneska chybí, hudba je ve většině případů jen taková kulisa, nikdo
se už moc aktivně za muzikou nežene, čeká, co na něj vybafne někde v telefonu nebo v počítači.
Možná to bylo i tou dobou, nic nebylo k sehnání, musela se vynaložit spousta energie na to, abys
získal zahraniční desky a CD bylo trochu v plenkách. My jsme horko těžko sháněli nástroje, o nějakých
školách, kde by se učilo, jak hrát na elektrickou kytaru, nebylo ani slechu, a tak se muzikanti i
víc scházeli a ukazovali si různé fígle, bylo to v tomhle ohledu celkem fajn. Nějak si dnes neumím
představit nějakou partu, která se sejde u někoho doma a bude si pouštět na gramofonu vinyly.
Hezky v pohodě jednu stranu desky, otočit, nasadit jehlu a poslouchat skladbu za skladbou. Na LP se
nedají moc dobře písničky vynechávat, spíš jen vychutnávat. Sice se to pomalu vrací, ale… Dneska stačí
pár klinutí a máš na co si vzpomeneš, každý nasází pár MP3 do telefonu a už je znalec. Samozřejmě
vzpomínám na některé velké koncerty kapel té doby. K Arakainu jsme všichni vzhlíželi, Vitacit, Kern a
všichni další, to pro nás byla škola. Mě tenkrát vůbec nenapadlo, když jsem na tyhle kapely chodil,
že jednou budu hrát na kytaru a stát na stejném pódiu s nimi.
Kdy jsi dal ARGOS znova dohromady? Co tě k tomu vedlo?
Přiznám se, že to byl takový chvilkový nápad v mojí hlavě. Roxor slavil třicítku a já jsem si uvědomil,
že jsme začínali ve stejném roce. Obvolal jsem kluky, jestli by si nechtěli ještě někdy zahrát, a nabídnul
jsem jim, že by se ty naše staré fláky taky konečně natočily pořádně na CD. Doslechnul se o tom jeden
fajn kamarád, co pořádá takový menší fesťáček, a hned avizoval, že tam budeme hrát. No a tak se to
dalo celé do pohybu.
Jaká je současná sestava kapely? Hraje v ní krom tebe ještě někdo ze zakládajících členů?
Chtěli jsme to udělat od začátku co nejpůvodnější. Ale žádný z basáků už aktivně nehraje, tak jsem
tenhle post nabídnul kamarádovi, který hrál i v jednom klipu Roxoru a známe se i z mého působení v kapele
Telegraf-rock. Takže nám kolektiv omladil Pavel Šebrle. Bicí obstarává původní člen Jirka Böhm a v poslední
době zakládajícího člena, skvělého kytaristu a zpěváka Jirku Lacinu, nahradil neméně zdatný Ondřej Růžička.
To je naše aktuální sestava a doufám, že nám to chvíli vydrží. Takhle nás mohli vidět fanoušci na letošním MOR.
Vydali jste jedno CD s názvem "Dej, co máš". Prozraď prosím pár slov o této desce.
Je tam celkem třináct kousků, z toho dva kousky jsou původní záznamy ze živáků z roku 1990.
Zbytek jsou ty naše vlastní staré fláky, jen znovu nahrané v té málem původní sestavě. Při nahrávání
chybějícího basáka nahradil ve studiu Martin ´Holly´ Hollandr, který taky celé CD zvukově skvěle zpracoval.
Jsou to všechno řekněme tvrdší hard and heavy kousky, lehce s náznakem speedu, ale žádné velké úpravy
jsme nedělali, nahráli jsme je stejně, jak jsme to hráli v těch devadesátkách. Ohlasy jsou dobré, i
nějaké zahraniční recenze nás potěšily, takže spokojenost je velká. Vydali jsme si to v roce 2018 vlastním
nákladem a pár kousků putovalo už i do Japonska. Něco z toho jsme zpracovali i ve formě klipu, takže nás
určitě najdou fanoušci i na Youtube. Muziku jsme většinou tenkrát dělali oba kytaristi, tedy hlavně Jirka
Lacina a sem tam něco já, texty jsou všechny moje. Musím přiznat, že se mi moc líbí obal CD, který pro nás
vytvořil geniálně Jakub Rusek, i na trikách se to vyjímá skvěle. Kdo má o CD zájem, může jej sehnat na
mailu: kerrynak@seznam.cz.
V Roxoru pouze zpíváš, kdežto v ARGOS ke zpěvu zvládáš i kytaru. Která role ti pasuje více?
V Roxoru mám samozřejmě mnohem víc prostoru k různým vylomeninám, které u té kytary zas tak moc nezvládám,
přece jen nehraju nijak aktivně už pár let, takže se musím hodně hlídat, abych to klukům v Argosu moc
nekazil [úsměv].
Zkoušel jsi v Roxoru použít některé starší skladby z ARGOS?
Myslím, že mě to kdysi v počátcích mé „roxoří“ éry napadlo, hudebně je to hodně podobné, ale Roxor
má spoustu skvělých skladeb nejen z minulých dob. Navíc stále pracujeme na něčem novém, takže by to
bylo takové nošení starého dříví do čerstvého lesa.
Jak hodně budou tedy obnovení ARGOS aktivní? Pracujete na nových věcech a další desce, nebo všemu
dáváte volnější průběh?
ARGOS bude samozřejmě aktivní maximálně, ale jen v mezích, které nám naše další aktivity umožní. Dost špatně
se plánují vystoupení, když musíš skloubit časy hráčů ze čtyř kapel, ale jde to. Když je nejhůř, mám třeba i
záskok na bicí v podobě Martina Růžka (ex-Rimortis), ale pokud to jde, tak bych rád hrál v té stálejší
sestavě. U mě je to jasné – Roxor hraje velice často, bubeník Jirka je hodně vytížený v kapele Punc, Pavel má
na starosti basu ještě ve dvou kapelách a Ondra Růžička je na tom dost podobně. Na nových věcech přesto trochu
pracujeme, ale nějaký časový limit nemáme, prostě když se nám bude chtít… A chce se nám [úsměv]. Takový čtyři
songy už nahrubo poskládané máme, ale nikam nespěcháme… Děláme to, co nás zrovna napadne, takže to není úplně
stejné jako před lety a navíc ještě nikdy jsem neskládal muziku společně s Ondrou Růžičkou, takže si na sebe trochu
zvykáme, ale aspoň je to pestřejší. Kdo chce, může nás sledovat na Bandzone nebo Facebooku, stránky zatím
žádné nemáme a ani je neplánujeme.
Takže nejbližší aktivity s ARGOS jsou jaké?
Čeká nás vystoupení na skvělém festivalu Rockové Třtěnice už 10.8. Pak jeden společný koncert s Telegrafem,
Roxorem a Puncem v září v Kolíně a říjnový s Roxorem a spřízněným legendárním Irasem v Nymburce. Jestli ještě
do konce roku něco přidáme, je v jednání, ale na příští rok už tam něco máme. Když je čas, rádi vyrazíme, kam
nás pozvou. Máme totiž tu naši muziku pořád hodně rádi a naše fanoušky, kterých pomalu ale jistě přibývá,
ještě radši.
