Ne, ne. Pomaleji to již nepůjde, i když na nohou nás tíží okovy času, který se již
dávno zastavil, abychom si mysleli, jak jsme rychlí. Francouzská ATARAXIE na svém prvním
albu „Slow Trancending Agony“ není líná zrychlit, jen nám věrohodně sděluje, kam až jsme
klesli ve své uspěchanosti. Jdeme vpřed tak rychle, že si nestíháme všimnout krásy kolem nás
a těch, kteří již navěky se v ní zastavili. Pro někoho by mohl být poslech tohoto alba absolutním
peklem. Ultra pomalá tempa s vlekoucím se growlingem vzbuzují dojem nehybnosti. Pokud tedy
někam spěcháte, tak si tenhle doom metalový marš rozhodně nedávejte, ale zapomeňte na to, že
s vámi pohřební koně na hřbitov cválat budou. I když paradoxně ve skladbě „Funeral Hymns“ se
dočkáte death metalového odlehčení. Patrně proto, aby vás hodili do hrobu rychleji, než stihnete
zasmrádnout. Jinak každý tón a každá melodie se jak nejodpornější puch táhne romantikou mrtvolnosti
a jen občasný průvan decentních, ale opravdu decentních, změn temp smíchá zatuchlost pozůstatků s
provoněnými vzpomínkami opravdu milujících. Je to za trest, naplnit svou kobku života, jíž můžeme
říkat byt, takhle vlekoucí se muzikou. Ale krásný trest pro toho, kdo si to umí užít. Je to úžasný
pocit, zpomalit tak, že poslech alba, které trvá pouhých šedesát dva minut, může připadat jako věčnost.
Více již ani nejde napsat patrně o nejpomalejším albu, které jsem za poslední dobu měl tu čest
slyšet, jenž páchne brutální bestialitou na sto honů. 28.1.2016 (Rock´N´Roll Hell [8/10])
Article | ATARAXIE - Slow Transcending Agony (2005) • Deadzine.eu