ABYSSAL ASCENDANT - Chronicles Of The Doomed Worlds – Part I: Enlightenment From Beyond (2015)

Jakže to zpíval Pražský výběr? „Kdyby se tolik nesnažil.“ No a tady se někdo tak hrozně snažil, až to je hrozně k neprospěchu věci. Tady se někdo nesnažil pracovat pro celek, ale pro svůj nástroj. Prostě snaha o co nejčitelnější kytary a vyznění kdejakého detailu strunného nástroje, je zvuk nástroje nastaven tak, že trochu nekoresponduje s písničkami samotnými ani atmosférou, kterou totálně zabíjí čistota zvuku onoho nástroje. Dokonce mi přijde, že za účelem vyznění kytar byl ořezán zvuk činelů, které jsou sotva slyšitelné. On Pražský výběr taky zpíval, „Kam šlápl, tam tisíc let tráva nerostla“. No a kam by dopadlo album „Chronicles of the Doomed Worlds – Part I.: Enlightenment from Beyond“ francouzských ABYSSAL ASCENDANT, tak tam by opravdu tráva nemusela tisíc let růst, kdyby zde nebyla snaha o naprostou preciznost. Já chápu, že každej chce svůj výtvor dotáhnout k maximální dokonalosti a ukojit svou touhu ke spokojenosti, ale nemělo by to být na úkor vcelku důležitých věcí. Možná ale pro někoho není důležitá radost z dělání muziky, protože tady ta radost ze hraní cítit rozhodně není. Album mi nezní vůbec přirozeně, chybí živočišnost a dostavuje se domněnka o jistém druhu křečovitosti. Album, které není alespoň trochu živelné, potom prostě nebaví poslouchat. A přitom tohle je přesně ten druh death metalových písniček, který se poslouchaj samy. Absolutně mi nevadí jejich nepůvodnost, protože, kdo je dneska na death metalové scéně vlastně původní? A tak, kdo má rád tvorbu Morbid Angel, tak by mohl být právě tvorbou ABYSSAL ASCENDANT nadšen. Totální death metalová blasfémie v tom nejlepším slova smyslu. Tady ABYSSAL ASCENDANT nemůžu hanit ani omylem, i když to někomu může připadat jako tisíckrát ohřátá polívčička. Koncentrace hudebních motivů je tak hustá, že prostě nabudete možného dojmu i o kvalitně technicky zvládnuté kompoziční stránce a kvílivá kytarová sóla vyloženě již jenom dokreslují věrohodnost oddanosti death metalovému koni s krutě rychlými podkovami. U vytržení by zároveň mohli být i přívrženci H.P. Lovecrafta, neboť textová složka alba odkazuje právě na jeho tvorbu. No, jak by se tohle album poslouchalo, kdyby z něj nebyla cítit aura škodolibého snaživce. A ještě jednu věc ABYSSAL ASCENDANT na albu trochu nepodchytili. V rámci umocnění démonické atmosféry vstupují do kytarových poryvů klávesy, které jsou místy zbytečně dost nahlas. Máte-li album puštěné ve sluchátkách, tak se pří nástupu kláves do písniček dostavuje efekt úleku, o kterém si myslím, že nebyl zrovna záměrem kapely. Všem milovníkům blasfemického death metalu doporučuji poslech tohoto alba a ať si udělá názor každý sám. Třeba někomu sedne poslech více než mně. Můj prvotní záměr dát albu pět bodů a již se k němu nevracet jsem přehodnotil a dávám sedm, protože by to z mého pohledu nebylo fér vůči písničkám samotným, ale vracet se k němu budu asi jen stěží. 18.1.2016 (Rock´N´Roll Hell [7/10])