S výčitkami v očích pronesl svůj poslední, životně důležitý dotaz „I ty... Brute?“
a padl k zemi Julius Caesar, rozpíchaný jako jehelníček dýkami senátorů. „I kdeže,
můj drahý příteli Caesare. To jen slovenští death metalisté BRUTE nás chtějí zmasakrovat
svým druhým albem „Pillory“, tak jak je to lidstvu nejpřirozenější. A když se na tebe
podívám, můj milý Julie, tak se jim to opravdu daří, i když má dýka je tvou krví znesvěcena.“
Ano, vážení přátelé a milovníci blasfematického death metalu. BRUTE vydali pod velmi
aktivním Gothoom Productions své druhé album, na které se dají psát pouze krvavé chvalozpěvy.
Ti, jež měli tu čest s debutem, a nebyli jím pobouřeni, tak nad novinkou budou určitě
plesat a tleskat jí svými ledvinami. Pro ty, pro něž je kapela BRUTE naprosto neznámý
pojem, nadhodím decentní vodítko z ostnatého drátu. BRUTE hrají death metal, který si
v rychlosti nezadá s japonským Hokaidem a ničivou silou tsunami. Samozřejmě neočekávejte
žádnou moderní služtičku, ochotnou k čemukoliv, či nějaké novátorské koncentrační
tábory mistra Skládačky. Zde se dočkáte kruté klasiky. A jak se říká, s poctivostí nejdál
dojdeš, tak BRUTE s ní došli až na konec alba bez jediného zakopnutí o zapomenutý schod.
Pokud bych to měl ještě více přiblížit, tak si představte, jak Morbid Angel mají nechráněný
pohlavní styk se Suffocation v sadomasochistickém salónu a to se dá dopodrobna rozebírat,
jestli to nebyl opravdu pěkně pekelnej grupáč. Z toho se pak narodí hodně divoké dítě
BRUTE, které jasně na svém albu „Pillory“ dává najevo, že rozhodně není dítětem nedonošeným.
To potom dá rozum, že to dítě je silně blasfemicky založený, se skoro až nakažlivými
sklony k pedantství nad propracovaností své vlastní dokonalosti. Protřelí hledači
neotřelého sice mohou namítat něco o odřenosti loktů žánru, pomačkaných uších
oposlouchaného a svým způsobem budou mít i pravdu, ale kdo by dnes již v tomto odvětví
hledal nějakou originalitu, která byla originální před dvaceti lety. Snad jen blázni
zápasící s větrnými mlýny na slaměných koních. Za sebe však na obranu nepůvodnosti
BRUTE můžu přísahat na sousedova játra, že tihle Slováci vše relativně zastaralé
nahrazují organickou živoucí nápaditostí, pestrostí a především totálním nasazením.
A toho nasazení já si vždycky hodně cením. K čemu by byla nápaditost, když by to znělo
jako z polospánku ucpaného kanálu. Takto je to naprosto vysoce kvalitní, nakažlivá
bestialita, která je od death metalu očekávána. Tady prostě není co řešit. Ať žije
death metal. Ať žijí BRUTE!
„Tak tedy Ave Brute, příteli Caesarův nejvěrnější, moudrostí oplývající a ukvapených
činů zdrženlivý, jež si podlehl argumentům pravdivým i smyšleným a účastnil se masakru
kolektivního. Tvé černé svědomí ti radí, abys neházel vinu na Slováky BRUTE, neb ti
popisují to, co se dělo a ne to, co by se dít mělo. Do roka tedy otevři svůj břich
stejnou dýkou, jež zradil jsi svého přítele a zapříčinil pád Říma. Třeba i o tobě
potom bude jeden krvavý song.“ 10.10.2014 (Rock´N´Roll Hell [9/10])
