HEAVEN´S COLT - Labour Du Vice [EP] (2013)

Tak tady se teda někdo krutě nestydí a stydět by se měli ti, jež by jim to měli chuť zazlívat. Milý Frantíci se totiž hrdě hlásí k odkazu rock´n´rollu v podobě jak jej známe od AC/DC. Z těch současných kapel jim jsou vzorem Airbourne. A má se jim to opravdu zazlívat? Kdo z nás alespoň na chvíli nezatoužil dělat relativně prostoduchou, leč hodně energickou muziku, která by chytla davy. Ovšem pokud by někdo byl natěšen na francouzský klon AC/DC, tak by mohl být možná nemile zaskočen. Ona úvodní titulní „Labour Du Vice“ je spíše ostřejší rock a můj blinkr mě nasměrovává k jisté jižanské podobnosti s Lynyrd Skynyrd. Druhá „Charong´Hard“ je po strunné i rytmické stránce typická ejsíkovina, i když by se třeba dalo něco nadhodit i o ZZ Top. Ale zpěv je hozenej někam jinam. Není tak šťavnatě tvrdej a občas člověk přemejšlí, jestli se k tý muzice vůbec hodí. V každým případě se jedná o hodně povedenou věc, která má spád. On ten spád směr rockové peklo mají všechny skladby na tomhle albu, včetně „Alcoolo“, jejíž rock´n´rollovej drive se potkává s heavy metalovou klasikou. Ovšem za nejlepší skladbu osobně považuju čistou rock´n´rollovku „Trop Marginal“, za kterou by se nemuseli stydět ani Karel Zich s Elvisem dohromady. Ono se na albu nacházejí jenom samé řízné vypalovačky a na nějakou tahavou sladkou bublaninu tady nezbylo místo. Tohle musí naprosto parádně vyznít naživo. Tohle hrát v nějakým baru, tak se člověk spíš pivem poleje, než se ho napije. HEAVEN´S COLT to prostě umí rozpumpovat a při takové „L´Amour Noir“ ta krev v těle prostě kypí. Ona je chuť si podupávat, pohupovat se. A možná si i béknout, kdyby... Vážně jedinou a patrně ne zrovna nepodstatnou slabinou alba je zpěv a to nemám na mysli, že je ve francouzštině. Zatímco hudební složka je jedna velká fajnová energetická nálož, tak zpěvu ta energie poněkud chybí a místy mi nesedí ani zabarvení hlasu. Je to vcelku škoda, protože tohle bych určitě jinak ohodnotil přinejmenším devítkou. Takhle je to bohužel pouze za sedm. Ale sedm příjemných. Mimochodem, kvalitně kýčovitej, ale hodně povedenej obal. 1.2.2014 (Rock´N´Roll Hell [7/10])