Máte za sebou úspěšné dokončení nové desky, tentokrát již páté, která dostal název "Cely".
Kolik času jste přípravě nové desky obětovali? A jste spokojeni s finálním výsledkem?
Vlasta:
Spokojeni jsme. Teď, s odstupem pár měsíců, samozřejmě zjišťujeme, že některé věci bychom
třeba udělali jinak, ale s deskou, jako celkem jsme spokojeni. Podle mého názoru se nám povedla
asi nejvíce ze všech, které jsme zatím udělali. Hlavně zvukově jí z mé strany nemám co vytknout.
Ale to je asi po každé nové desce, kterou nahrajeme. Až natočíme další, bude se nám nejvíce líbit
zase ta aktuální. Tvorbou desky "Cely" jsme strávili vlastně celé období od CD "Ve jménu míru",
kterou jsme nahrávali před ní. Máme to tak, že skladby děláme průběžně během koncertování. Neděláme si nic
do šuplíku, prostě když se nám skladba líbí, necháme ji, když ne, vykašleme se na ni, protože nám
prostě nesedí.
Ondrys:
Songy na novou desku jsme připravovali zhruba jeden rok. Nahrávání nám trvalo týden, plus následný mix.
S výsledkem nahrávání jsem spokojen. Jsem rád, že se nám podařilo udělat zase o kousek lepší zvuk a celkově
mi přijde album pestřejší než předchozí "Ve jménu míru".
Můžete album trochu blíže popsat? Například jestli má nějaký koncept, případně myšlenku, kterou jste
chtěli světu předat?
Vlasta:
Deska "Cely" není koncepční, i když to je můj velký sen, udělat desku s jedním příběhem, který se bude prolínat
celou plackou. To jsem zkusil na desce předchozí, kde skladby "Za pravdu" a "Ve lži" na sebe navazují a jedna
píseň je pokračováním druhé. To na "Celách" není. Je tam devět obrazů života, plus intro nazpívané v latině.
I ten latinský text má svůj smysl a je to vlastně brána do první skladby na desce, která se jmenuje "Peklo jsem já".
Psal jsem a píšu o věcech, které se mě nějakým způsobem dotýkají, o věcech, které mi vadí a se kterými nesouhlasím
a myslím si, že je dost lidí, kteří mi po poslechu desky anebo po přečtení textů dají za pravdu. Na skladbu "Bojovník"
jsme natočili videoklip, kde nám dělali skvělé fight akce bojovníci a bojovnice z Gauner Boxing klubu z Jihlavy.
Klip točilo FX studio joule&Katcha, kteří se budou podílet i na dalším klipu z desky, který budeme točit na píseň
"Budeme si hrát".
Nová deska vznikala ve studiu AB Records, jednalo se o první zkušenost, nebo jste již měli možnost v
minulosti v tomto studiu nahrávat?
Vlasta:
AB Records je vlastně naše domovské studio. Kromě první desky, kterou jsme točili v Karlových Varech,
jsme každou další nahrávku, včetně singlů, točili vždycky v AB Records. Jsme tam spokojeni, jednak proto, že to
máme coby kamenem dohodil domů, a druhak a hlavně pro to, že jsme spokojeni se zvukem, který vzniká pod rukama
Vladimíra Budíka a Honzy Anderleho. V tomhle směru jsme hodně konzervativní, a i když nám občas někdo řekne,
že zvuk našich desek je docela nemetalový, my jsme právě proto spokojeni.
Ondrys:
Ve studiu AB Records jsem jako doma. Kluci jsou naprosto v pohodě a je s nimi bezvadná spolupráce. Velkou výhodu
také vidím v tom, že je kousek od Žďáru, takže nemusíme lítat nikam daleko. Kluci už zhruba vědí, co od nás čekat
a co budeme chtít od nich, takže ve studiu vládne pohodová atmosféra.
Nová fošna "Cely" je již vašim pátým albem v dlouholeté historii vaší kapely. Když se ohlédne zpět,
jak byste hodnotili svůj vývoj na scéně? A máte například nějakou nezapomenutelnou historku z minulosti,
o kterou byste se rádi podělili?
Vlasta:
Jo jo, pátá deska, první jsme natočili, myslím, v roce 2004 nebo tak nějak. Asi bych to zhodnotil tak, že
se snažíme nestagnovat, nemotat se v kruhu a jít pořád dopředu, i když za těch x let, co hrajeme, jsme se tomu
nejspíš občas nevyhnuli. Vždycky jsme se snažili dělat muziku od srdce, dělat to tak, jak to baví nás a ne jak
to zrovna bylo v kurzu. Nám je jedno, jestli si nás někdo škatulkuje jako HC kapelu anebo Thrash metal bandu, pro
nás je důležitý, že nás to baví a hlavně, že je to nářez jak prase. Za tu dobu jsme prošli spoustou personálních
změn, někdy jsme se už rozhodovali, že to zapíchneme, ale nikdy se to nestalo. Z původní sestavy jsme zůstali jen
já a bubeník Martin, teď se k nám po sedmi letech vrací kytarák Shimano, ale základním stavebním kamenem a motorem
kapely je kytarák Ondrys. Ten přišel do kapely v době, kdy to šlo od desíti k pěti a od té doby, co začal hrát,
jdeme nahoru. Píseň od písně, koncert od koncertu, desku od desky. Mám v něm velkou oporu a můžu se věnovat
manažerské činnosti okolo bandy a psaní textů a vím, že mi kryje záda někdo, kdo život kolem D.O.P. žere stejně jako
já, a ještě víc. Tím netvrdím, že ostatní na kapelu serou, to ne, každý odvádí svůj díl práce na výbornou.
Martin za škopkama, náš nový basák Tom, Shimano už se taky po letech nehraní dostal zpátky do formy. Nesmím zapomenout
na Ivoše, našeho technika a řidiče, bez kterého by nebylo skoro možné existovat. A veselá, nezapomenutelná historka?
Těch je strašná spousta. Teď naposled náš koncertní víkend v Podkrkonoší, super akce, neskutečná sranda, hlavně
v autě, naše diskuze jsou naprosto nepublikovatelné. No, někdy se přidejte a sami to zažijete.
Ondrys:
Já jsem do D.O.P. nastoupil asi před pěti lety a od té doby kapela ušla pořádný kus cesty. Od tříčlenné sestavy
jsme se rozrostli na pět členů. Zahráli jsme si spoustu super koncertů např. s Pro-Pain, Infected Rain a další
spoustou zahraničních i českých kapel. Jasně, některé koncerty jsou lepší, některé horší, ale člověka to musí
hlavně bavit a dávat do toho všechno. Mezi nezapomenutelné historky bych napsal moji šipku do bicích v klubu
Batyskaf, koncert s Debustrol, kdy nám z aparátů chcala voda, neuvěřitelnej mosh v Bratislavě, nebo vznik skladby
"Katana" z předchozí desky. Text je o mladém homosexuálovi se sadistickými sklony, který po nocích loví svoje
oběti. Tenhle příběh je podle skutečnosti a stal se mně. Byl jsem opravdu malej krůček od toho, abych se stal
obětí tohoto šílence a skončil buď mrtvej anebo s natrženou prdelí. Naivně jsem si myslel, že tenhle chlapík má
rád metal a pivko, stejně jako já a nechal jsem se od něj pozvat domů. Naštěstí to dopadlo dobře. On pak skončil
v base za pokus o vraždu a tam spáchal sebevraždu. Prostě veselá příhoda ze života.
S novou deskou také přišla nová spolupráce a to konkrétně s HARD BONES PRODUCTION, pod kterými nové album vyšlo.
Jak jste spokojení s tou spolupráci? Přeci jen jste v minulosti měli možnost spolupracovat i s jinými vydavateli…
Vlasta:
Hard Bones Production bylo vyvrcholení naší letité spolupráce a přátelství s Karlosem. Když nám nabídl, abychom
novou desku vydali u něj a nastínil nám podmínky, tak jsme nemohli odmítnout. HBP se podílelo nejen na vydání desky,
ale spolupracují s námi i na klipech, pomáhají s koncerty. Není to tak, že my jako kapela bysme leželi na držkách
a HBP za nás vše dělali, ale pomáhají, jak můžou a my jsme za to rádi, spolupráce si hodně ceníme. Makat ale musíme
hlavně my, D.O.P.. Je pravda, že desku předchozí vydalo CECEK Records, tam to taky nebylo úplně špatné, ale nabídka
od Hard Bones byla prostě pro nás výhodnější.
Ondrys:
Vydavatelství Hard Bones Production nám dalo hlavně šanci na koncerty s kapelami ze zahraničí. Vrchol byl samozřejmě
koncert s Pro-Pain. Naše spolupráce je teprve v začátcích, ale podpora v natáčení klipu nebo při vydání cd je víc
než dobrá.
Zamíříme také trochu do budoucnosti. V roce 2017 vás čeká jubilejní výročí a to v podobě dvacetileté
existence kapely na scéně. Možná je trochu brzo, ale plánujete již nějakou oslavu? Třeba v podobě dalšího CD
nebo nějakého zajímavého turné?
Vlasta:
Ty jo, máš lepší informace než já. A máš pravdu. Kapela D.O.P. opravdu vznikla v roce 1997, ale do formy, jakou
se s menšími či většími změnami prezentuje teď, funguje až od roku 2002. Takže na dvacetiny si ještě počkáme [smích].
Každopádně pro nás je budoucnost naprosto jasná. Budeme dál koncertovat, jak jen budeme moci, budeme tvořit nové
písničky, budeme točit desky. Chystáme zahraniční turné, a ty jsou pro nás nejlákavější budoucností. Chci věřit tomu,
že na novou desku se nebude čekat dlouho. Už teď začínáme pracovat na nových skladbách. Jedna už je téměř hotová.
A třeba se konečně dočkám a nová deska bude skutečně koncepční. Nápady na to určitě máme.
V roce 2013 jste se zúčastnili projektu Musick Attack, přesněji šlo o hudební kompilaci, která vyšla pod
hlavičkou magazínu Pařát a objevili se na ní také kapely jako Anime Torment, Nahum, ČAD a nebo Spreading Dread.
Plánujete i v letošním roce podobnou možnost takovéto propagace kapely a hlavně nového alba?
Vlasta:
Tuhle nabídku od Pařátu jsme dostali a jsme za ni velice rádi. Je to pro kapelu hodně dobrá reklama, být součástí
takových kompilací s tak kvalitními kapelami. Rozhodně bychom se nebránili propagovat naši bandu na další takové
kompilaci, a když se naskytne příležitost, rozhodně nebudeme váhat. Takže, sem s tím!
Také by mě určitě zajímalo, jak hodnotíte podobné projety jako byla kompilace Musick Attack?
Vlasta:
Jednoznačně kladně. Kompilace se mi vždycky líbily, protože to rozšiřuje obzory víc, než cokoli jiného. Na desce
vyjde kapela, kterou máš rád, ty si CD koupíš, abys svojí oblíbenou bandu podpořil, a když to posloucháš, tak
zjistíš, že je tam dalších pět kapel, které jsi neznal, a jsou taky výborný. A hurá na net a shánět info a merch
a data koncertů. Palec nahoru.
Ondrys:
Projekt Musick Attack je pro nás hlavně přínosem v tom, že se k naší muzice dostanou i ti, co o nás nikdy neslyšeli.
Jsem rád, že můžeme být na CD s řadou bezvadných kapel a určitě bych se podobným projektům nebránil i do budoucna.
Závěrem rozhovoru - jaké jsou nejbližší plány v kapele a je například něco, co byste chtěli vzkázat svým
fanouškům? Případně pozvat na nějaký koncert?
Vlasta:
Všem našim fanouškům patří velký dík. Dík za to, že chodí na koncerty, dík za to, že poslouchají naši muziku,
díky za slova chvály, díky za slova konstruktivní kritiky, prostě DÍKY ZA PODPORU. Jinak nejbližší plány jsou
jasné. První věc je klip "Budeme si hrát", no a pak koncerty. Teď začne festivalová sezóna, tak se na některých
uvidíme, jinak se na vás těšíme v klubech. Sledujte náš bandzone profil nebo facebook, tam se vše dozvíte.
Čus D.O.P.ičus
Ondrys:
Nejbližší plány budou určitě natočit klip, vyrobit nějaký merch, trika a tak a hlavně koncerty. Poděkování patří
hlavně fanouškům, kteří nás podporují a vydavatelství Hard Bones Production. Samozřejmě klukům z kapely za hromady
srandy a trpělivosti.
