RAGE - Secrets In A Weird World (1989)

RAGE jsou velkou a uznávanou kapelou. Nelze jim upřít, že jim to pořád fajnově hraje. Jejich muzika je vyzrálá, promyšlená a stále dechberoucí. Tak nějak by se dalo říci, že je dospělá a poučená z mladických chyb. Ovšem jako by jejich současné tvorbě zároveň něco chybělo. Přeci jenom člověk postrádá tu divokost alb dávno minulých a chybí mu ten duch mladické nerozvážnosti, ta naprostá spontánnost, kdy nadšení pro věc a nasazení bylo víc než moudrost starců. Tak nějak se ze současné tvorby RAGE vytratila ta správná metalová rebélie. Bohužel, tímto neduhem komorní nažehlenosti a rozumu vítězícího nad citem trpí spousta současných alb a RAGE z toho vybruslují ještě relativně dobře. Takže, pojďme se podívat v retro recenzích do dob, kdy žebříčky hodnot tvorby materiálů pro alba byly poněkud někde jinde. Kdy divoká srdce divoce žila a horké hlavy přetavovaly myšlenky na heavy speed kytarovou jízdu bez kompromisů. Prostě se podíváme do osmdesátých let, kdy metal byl metalem a ne zábavou pro intelektuály. Přímo pak do roku 1989, kdy RAGE vydali snad svoji nejdivočejší desku „Secrets In A Sierr World“. Toto album se především vyznačuje neskutečnou dravostí, která prostě nedá chvilku odpočinout a během níž prostě nemáte čas řešit nějakou existenci půltónů či nějakých dalších zbytečností. Další nepřeslechnutelnou devizou tohoto alba je melodická chytlavost a to jak v melodických vyhrávkách či sólech, pak i v různých nápěvech, ale hlavně a především šílených refrénech, kdy ještě RAGE využívali falzetového vraždícího ječáku. Samozřejmě, že album obsahuje spoustu zajímavých hudebních nápadů, bez kterých by to tak nějak nefungovalo, ale zároveň jako by nebyli přímo středobodem tvorby samotné a vše jako by bylo podřízeno heavy vášnivosti, jež se přelévá z jedné strany na druhou jako správně rozdivočelá milenka. Vždyť právě i ty milenky ke zvýšení žádostivosti využívají rozhodně jiných zbraní než intelektu. A když se k tomu přidá i to srdíčko, pak nemůže vzniknout nic jiného než heavy speed skvost jako „Secrets In A Weird World“. A pokud bych měl vytáhnout některé skladby nad ostatní z této parádní kolekce vypalovaček, tak hlavně suprovou speedovku klipovou „Invision Horizons“ s nádherně chytlavým melodickým refrénem a hodně vydařeným kytarovým sólem. Mimochodem, ten klip plný vybuchujících letadel taky není zrovna k zahození. Další z těch hitovějších je vyřvávaná „Make My Day“, která patří k těm nejdivočejším ze všech. Ovšem za super skladbu bych si dovolil označit nejdelší devítiminutovou „Without A Trace“, která je hodně členitá a střídá nálady emotivnosti a agrese podle jediného správného vzorce. Co mě však téměř vždy na tomto albu prudilo, bylo intro „Opus 23 Mr.3“. Sám osobě se mi tento opus nelíbí a navíc prostě jako by se na to album ani nehodil. V každým případě bych doporučoval všem fanouškům RAGE, kteří si je oblíbili až v posledních pár letech, aby zkusili sáhnout po tomto skvostu a rozšířili si tím horizont jejich oblíbené kapely. 14.10.2013 (Rock´N´Roll Hell [9/10])