MOTÖRHEAD jsou zástupci nejtvrdšího klonu hard rocku a čelní zástupci špinavého
rock´n´rollu. Jejich tvorba se vyznačuje nespoutanou a náruživou dravostí, jež
dokázala strhnout fanoušky tak lehce jako větrný vír prádlo ze sušáku. Za svou existenci
se nikdy nesnažili měnit svůj charakteristický ksicht ubíjejícího kladiva, nepodléhají
žádnému vývoji, ale ani sezónní zkáze. Za svou éru vydali nespočet kvalitních alb, na něž
fandové nedají dopustit, označují je jako zásadní ve vývoji tvrdého rocku a k některým
z nich dokonce přidávají vysačku kultovní. Některé ze skladeb se pak staly nadnárodními
hymnami, jejichž neznalost vede pouze k propadnutí u státnic z dějin rock´n´rollového
jazyka.
Do sekce retro recenzí jsem pak zvolil album se vše říkajícím názvem „Rock´N´Roll“. Toto
album jako by bylo mezi všemi těmi šlágry poněkud opomíjeno a přitom jej řadím k těm hodně
divokým. Ono to bude možná tím, že na rozdíl od svých předchůdců je tento skvost poněkud
metaličtější, i když pořád stále řádně špinavej a tím se zároveň jakoby samo pasovalo
patrně na nejtvrdší album MOTÖRHEAD všech dob. Možná bych se nebál využít termín brutální
rock´n´roll. Ovšem je třeba si uvědomit, že album vyšlo v osmdesátých letech a termín
brutal tehdy a dnes jsou dva hodně rozdílné pojmy. Přesto už úvodní titulní „Rock´n´roll“
svou intenzitou dokáže omlátit omítku z rozpadající se zdi a charakteristický Lemmyho
vokál jakoby vyškrabával spáry mezi cihlami. A třeba „Stone Deaf In The U.S.A.“ řeže do
očí jako ten nejledovější vítr, ovšem o teplotě mnohem vyšší než je teplota těla. Ale asi
největší parádou alba je zároveň největší nářez v podobě skladby „The Wolf“. Tady je vážně
dobrý se vysrat na city, protože lepší jsou pocity. Třeba i trochu volnější „Dogs“
má sílu stisku čelistí zaběhlého psa. No a „Boogeyman“ to je prostě parádní taneční
vyřvávačka, jak zákony špíny kážou. A ono by se dalo probrat každou sladbu zvlášť a provést
takzvanou rozborku sborku celého alba a nenechat na něm nit suchou. Jenže o tom rock´n´roll
nikdy nebyl. Buďto ho v sobě máte a má ho v sobě i album, nebo odchod na vrakoviště let.
Tohle album tu rock´n´rollovou sílu má a pokud prostě s vámi ani nepohne, tak hádejte kdo
by měl mít na to vrakoviště namířeno. Tady absolutně nemá cenu řešit intelektuálský
demagogie, protože podobný druh muziky je prostě určen čistě jen pro zábavu. A pokud se
neumíte bavit, tak to není problém MOTÖRHEAD ani tohoto alba. 2.6.2013 (Rock´N´Roll Hell [10/10])
