Už ani nevím, kdo tu kazetu tehdy přinesl. Z kazeťáku značky International se začaly sypat skladby jako „Křižník Hood“, „Za krále“, „Achiles“, „Ikaros“ a jak už názvy songů pamětníkům napoví, jednalo se o demo olomouckých Calibos. Že o této kapele bude ještě v budoucnu slyšet, jsem si byl tehdy poměrně jistý a dodnes trochu nedoceněná deska z roku 1992, pojmenovaná jednoduše „Calibos“, dala jasně najevo, jak namakaná skupina se tehdy v prosinci roku 1989 na Moravě zrodila. Mirek Spilka s ní nazpíval, mimo zmiňovaného prvního dema, pět alb a tři demosnímky, ale v září 2008 společně s bubeníkem Bobem Vémolou ze sestavy Calibosu odchází. O rok později zakládají tito dva muzikanti skupinu Callibos M.S. a v roce 2010 nahrávají album „Nosferatu“. Letos skupina už pod svým novým názvem Perseus vydává cd nazvané "Říše vlků". Slovo si nyní bere zakládající člen kapely, zpěvák Miroslav Spilka.
Mirku, máte venku čerstvě vydané cd „Říše vlků“. Můžeš čtenářům povědět něco o tom,
jak probíhalo nahrávání, kde jste točili a jak jste s výslednou prací spokojení? Nebyly
žádné komplikace a vše probíhalo podle vašich představ?
Ahoj. Samozřejmě, že komplikace byly. Začali jsme materiál na tohle cd skládat už asi
před čtyřmi roky. Když jsme se blížili tak k polovině, ohlásili naši dva kytaristi odchod
z kapely. Jeden pro pracovní vytíženost, a druhý odjel do Anglie za prací. Klasické důvody
v kapitalismu. Hi hi hi. Tak jsme sháněli rychle náhradu. Naštěstí si našel Stanislav Basker
Krejčí za sebe náhradu sám. Druhý kytarista mě v tu dobu požádal, zda bych mu nenašel
kapelu někde v Ostravě a tak jsme ho vzali do té naší v Olomouci. Byli jsme zase komplet,
ale museli jsme začínat práci na cd od začátku. K tomu nás vyhodili ze zkušebny pro rušení
denního klidu. No neva. Pomohl nám kamarád Vojta Piňos a my mohli konečně makat na cd
naplno. Sám jsem složil šest písniček a proto, že se mi nechtělo a hlavně protože jsem
zjistil, že naši muzikanti jsou zdatní i ve skládání písniček, požádal jsem kytaristy a basáka
o složení jedné písničky od každého. Dobře jsem udělal. Udělali to na jedničku. Jen jsem jim
to otextoval a byli jsme tak zhruba připraveni jít do studia. Ohlášený nástup do DS studia v
Olomouci, které vlastní můj syn David, jsme ale stejně posunuli ještě o měsíc pro nepřipravenost.
To byl první měsíc zpoždění. Ve studiu to šlo dobře a poměrně rychle. S Davidem se dobře pracuje
a třeba zpěv jsem nechal na Davidovi. Některé mé dechovkářské dvojhlasy mi zrušil, což je dobře.
Je pravda, že u téhle nahrávky bylo přehršle nahrávacích stop a proto nebyl jednoduchý master.
V tu dobu začaly naše trable. David udělal asi tak dvacet masterů a pořád to nebylo ono.
V tu dobu, kdy už jsme jako kapela chtěli to nechat, jak to je, David naopak nechal kytaristy
znovu nahrát podkladové kytary na jiný kytarový aparát. Ukázalo se, že to byl dobrý tah.
Potom ještě asi tři mastery a bylo to hotovo. Akorát jsme původně avízovali cd na jaro a
vyšlo až na podzim. Nyní jsme se zvukem cd spokojeni.
Na předchozím albu „Nosferatu“ z roku 2010 jste vybrali z archívu skladbu „Železní ptáci“
z dnes již neexistující kapely Skramasax, kde jsi před tvým příchodem do Calibos taky působil.
Jinak jsou na ní všechno nové songy nebo jste oprášili taky ještě nějakou starší věc?
Na "Nosferatu" jsou dvě věci, které jsem dělal ještě ve Skramasaxu. "Železní ptáci" a "Dům". "Dům"
jsem přetextoval a dodělal aranže. Jinak jsou tam nové věci. Dohromady osm mých a jedna, ta nejzdařilejší,
tu napsal náš basák Lukáš Vymětal. Jmenuje se "Plameny".
Křest desky proběhne 25. října v U-klubu v Olomouci. Máte připraven pro tento večer nějaký
speciální program, třeba nějaké hosty atd.?
Na křtu zahrajeme ve třech kapelách. Začne skupina 4DOGS z Valaškého Meziříčí. To je kapela, která
se mi líbila, když jsem porotoval v soutěži Radegast Líheň v klubu Bounty v Olomouci a druhá kapela
bude skupina Venefica, která hraje taky velice dobře a jsou to fajn kluci. Co se nás týče, snažíme
se o vokály a bude to jediný koncert s dívčím vokálem Hanky Vajčnerové, kterou můžete slyšet na cd
ve studiové nahrávce. Jako kmotry jsme si vzali holky, které pracují pro veřejnou dobročinnost a
taky jednu kamarádku, Ladku Veverkovou, která na nás chodí i přes její značné zdravotní potíže.
Tak si to zaslouží.
Vím, že se tě na to v rozhovorech často ptají. Přece jen není asi jednoduché odcházet z kapely,
ve které jsi prožil 20 let svého života, ale nedá mi to se nezeptat, jaké jsou vaše současné vztahy
s kapelou Calibos? Není tajemstvím, že před pár roky jste spolu hráli na oslavě 20 let kapely, je tedy
možná do budoucna opět nějaká společná akce, třeba k výročí 25 letům Calibos? Nebo přejmenováním kapely
na Perseus za sebou pálíš všechny mosty a chceš se nyní dívat hlavně do budoucnosti?
Původně jsem měl představu, že spolu můžem kamarádit, vzájemně se podporovat a třeba na akcích hrávat
spolu. Bohužel, neustálé útoky a zákazy směrem k naší kapele tuto spolupráci znemožnily. Tedy jsem 25 let
Calibosu odzpívat odmítl. Konec konců mají svojí komletní kapelu a tak to zvládnou jistě i bez mé osoby.
Ano, koukáme s kapelou dopředu a hlavně na pohodu.
Někde jsi dříve říkal a může to potvrdit nejeden pamětník československého metalu, že jste jezdili
po celé republice, nahrávali desky, lidi na vás chodili, ale nikdy jste jako Calibos nedosáhli na
úplný vrchol. Čím myslíš, že to bylo způsobeno?
Nepatřili jsme do mainstreamu. Nebo jsme na to neměli. Těžko říct. Měli jsme něco jiného a dodnes
máme - věrné fanoušky a to je někdy víc.
Bude k nové desce následovat nějaké rozsáhlejší turné?
Nebude. Hrajem pouze za prachy a na pozvání.
Nabízí se taky otázka klipu k některé z písní desky "Říše vlků". Uvažujete o nějakém?
Již jsme udělali klípek ze studia na písničku "Krkavčí věže" a chystáme se v zimě natočit
"Hraběnku Báthoryovou". Nechci to však zakřiknout.
V červenci se na webu Hard Music Base v komentářích ke kapele Skramasax, (ve které jsi byl
kapelníkem, než jsi založil Calibos) objevila zpráva, že kapela chystá comeback, pilně zkouší a
kolem Vánoc by se mělo uskutečnit její turné. Máš s tím něco společného?
Volali mi a já odmítl. Nemám s tím nic společného, kromě těch písniček, které budou hrát.
Byl bych moc rád, kdyby napsali k songům autora popravdě. Jinak mi to nijak nevadí a přeji jim úspěch.
Pokud si vzpomínám na rok 2002, tehdy jsem se doslechl zprávu, že ses rozhodl muzikantskou
kariéru definitivně ukončit. Odešel jsi z kapely, ale za pár měsíců ses do ní vrátil a vše šlapalo
dál. O co tehdy vlastně šlo? Nějaká tvůrčí krize nebo něco podobného?
Tvůrčí krizi jsem nikdy neměl. Pokud jsem někdy delší dobu neskládal, tak pro svou lenost.
Tehdy jsem odešel spíš pro to, že jsem byl tím vším strašně unavený. Pět let jsem vydělával se
stánkem peníze na své dluhy, které jsem si udělal pořádáním festivalu Zubrfest v Přerově, kde jsem
projel 800 000 kč. Dalo mi to zabrat. To byl rok 94. Když jsem odešel, tak jsem pochopil, že bez
toho nejde žít. Rocker to není póza. To je životní styl. Tak jsem se rád vrátil a od té doby budu
dělat muziku, co jen zdraví a síly dovolí.
Na závěr zkus říci, co plánujete s Perseus dál. Je ještě něco i po těch letech na pódiu,
co bys chtěl s kapelou v hudební branži dokázat, nebo jsi naprosto spokojen se současným stavem
jako je teď?
Jak jsme teď, jsme samozřejmě spokojeni. Jsme dobrá parta a je nám spolu u muziky dobře.
Jediné, co bych si přál za nás za všechny, by byla možnost, uživit se muzikou. Tedy hodně festivalů
a pozvánek od pořadatelů. Ale vím, že to bude těžké a že si to budem muset zatraceně zasloužit.
Nicméně představa, že máme neomezený čas na práci v kapele je tuze lákavá.
Moc a moc děkujem za možnost rozhovoru s vámi a za Perseus zdraví Mirek Spilka.
