Hned na úvod se musím přiznat, že na tuhle španělskou partičku jsem narazil až
půl roku po vydání jejich čtvrtého řadového alba "The Call" a byl jsem vskutku
ohromen. Sám ani nevím, jak je možné, že jsem na thrashery z ANGELUS APATRIDA
nenatrefil dříve, jelikož tuto scénu mám, troufám si říct, docela dobře zmapovanou.
No, dost bylo slov, takže se vrhneme rovnou na poslední album, které kapela už jako
druhé v pořadí vydala u známého a renomovaného labelu Century Media na konci dubna.
Jak už jsem se zmínil, pořádně mi učarovalo, a myslím, že rozhodně nebudu sám, a
jeho poslech (a samozřejmě i předchozích desek) jen a jen doporučuji.
První skladba, hitovka "You Are Next", kterou Angelus Apatruda podpořili i vydařeným
klipem, je pravou thrashovou jízdou od začátku do konce. Parádní riffy a práce bubeníka
Víctora Valera dodávají skladbě tu pravou atmosféru. Nechybí ani pořádný štěkavý
zpěv kytaristy Guillerma Izquierda. Zhruba v polovině skladba zpomalí, aby se pak
zcela zvrhla do výtečného sóla, zejména v jeho druhou část. Další peckou je středně
rychlá věc pojmenovaná "At The Gates Of Hell". Myšlenkou textu je velmi oblíbené
téma pro tento styl a to, že se ocitáme před branou pekel, před kterou není úniku.
Krásná to vize. Třetí skladba "Violent Dawn", další učebnice, jak hrát thrash metal,
jak vyšitá. V druhé půli na nás čeká správně ztřeštěné sólo a než se stačíme zpamatovat,
už do nás Angelus Apatruda střílí další salvu, alespoň podle mě, v podobě nejlepší
části celého alba. Pokud jste doteď byli na pochybách, následující "It’S Rising"
vás stejně nakonec dostane. Její parádní refrény díky své jednoduchosti určitě
skvěle slouží během živých vystoupení jako pokřik, který si fanoušci rychle zapamatují.
V celé skladbě je slyšet i skvělá baskytara Joseho Izquierda. Další "Blood On The Snow",
věc s pořadovým číslem pět, je jasnou špičkou celé desky. Ultrarychlé rytmy bicích a
k tomu zasekávající kytary se krásně doplňují s překvapivě melodickým zpěvem, až
všechno dospěje k dalšímu, skvělým motivem podtrženému, refrénu. V druhé části
skladby posluchače opět čekají parádní sóla, která vygradují na konci skladby. Další
skladba "Killer Instincts" vám zcela určitě připomene Megadeth, ale pozor, v žádném
případě se nejedná o nějaké strašné kopírování, kapela má svou vlastní tvář, která vám
určitě bude sympatická. Text skladby popisuje rozhodnutí ženy, která se stává obětí
domácího násilí, a tak se rozhodne vraždit. Dalšími vražednými záseky na "The Call"
jsou "The Hope Is Gone" se skvělými částmi zpívanými dvojhlasně, a samozřejmě refrénem,
které kapela ostatně velice vychytala všechny a nejspíš na nich staví celé skladby.
Ve "Fresh Pleasure" si odskočíme do hospody na jedno, nebo na dvě, ostatně i tohle je
častým tématem textů podobných kapel, každého zde samozřejmě napadnou němečtí Tankard.
Předposlední "Still Corrupt" je další přehlídkou krásné práce celé kapely, trefný je
recitativ uprostřed skladby, který navazuje na další skvělé sólo kytaristy Davida Garcíi,
jehož vrcholem je část zahraná pomocí techniky zvané hammering. A na závěr nechybí
ani klidnější věc, kterou bychom v některých pasážích mohli považovat i za baladu.
Za povšimnutí určitě stojí... ano, refrény. Rozhodně "Reborn" považuji za úchvatný
závěr tohoto skvělého alba, které si nezaslouží jiné hodnocení než 9,5 bodů.
Celé album zdobí perfektní zvuk, za který by se mimochodem nemuseli stydět ani takové
legendy, jako jsou třeba Slayer. Pokud bych měl celé album porovnat s dalšími díly
podobného ražení, které za uplynulý rok vyšly, myslím, že konkurenceschopné je jen
poslední deska Testament a Warbringer. Pro ty, kteří jsou fanoušky thrash metalu to bude
myslím trefa do černého, a pro někoho třeba i vánoční dárek..? 27.11.2012 (cermi-cermak [10/10])
