Kytarista rozhodně svůj nástroj v rukou jenom nežmoulá a nechává ho občas solidně zařvat, takže bude asi proti mému tvrzení, které se chystám vyřknout. I bubeník bude nejspíše proti, když si s oblibou tak rád pohrává se dvěma šlapáky. Jenomže finské trio HIGHWAY QUEEN doplňuje zpěvačka. To, že umí dobře zpívat a má ráda rock, neznamená, že je rockovou zpěvačkou. I když na druhou stranu ja pořád více rockovou zpěvačkou než mnohé její kuňkající konkurentky. Ovšem její způsob zpěvu a kolikrát i zpěvové linky mě vrací do osmdesátek, kdy kralovaly pop rocková zpěvačka Kim Wilde a pop punková dračice Nena. Ano, i přes rockové vyznění jejich debutobvého alba "Bitter Soul" mě to prostě hází k popu. Ovšem to neznamená, že ke špatné muzice. I když písničkám chybí jakési hitové refrény, tak je toto album hodně dobře poslouchatelné a to i díky tomu, že každá písnička má jiný scénář. Osobně se mi hodně zamlouvají bluesové momenty, ve kterých je zpěvačka asi nejsilnější. Poslech tohoto alba vyloženě nemůže urazit.
24.2.2023 (Rock´N´Roll Hell [7/10])