S kapelou DYING PASSION jsem se poprvé setkal díky albu „Sweet Disillusion“,
jenž vyšlo v první edici jako červený digipak, který jsem si bohužel nechal
proklouznout mezi prsty, což mne mrzí dodnes. Od té doby DYING PASSION sleduji a
jejich alba „Relief“ a hlavně „Absorb“, které vyšlo v nádherném knižním formátu spolu
s DVD, jsem si už mezi prsty proklouznout nenechal, stejně tak limitovaný tří set
kusový ručně číslovaný digipak (191/300) novinkového alba „Amplify“, jímž se kapela
po dvou albech u RedBlack vrací k Epidemie Records.
Tvorba DYING PASSION se v posledních letech ustálila ve výrazu, jenž by se dal nazvat
jako melancholický progressive rock s prvky alternativy, který ale umí vytasit i ostré
metalové drápky. Velkou devízou a poznávacím znamením kapely je zpěv Zuzky Jelínkové,
která je velmi osobitou zpěvačkou s výraznou barvou hlasu, jenž umí se svým hlasem dokonale
pracovat a tím vychytávat a dokreslovat jemné i tvrdší polohy, ve kterých se kapela při
své náladové tvorbě nachází. Z hudby DYING PASSION je cítit, že vzešla z metalových
kořenů, čemuž odpovídá hlavně zvuk kytar, které mají v ostřejších pasážích stále tvrdý
zvuk, ale kapela se nebojí pro zpestření použít i death metalový zpěv hned v úvodní,
naléhavé „Path to the Land of Visions“. Že se i v hudbě, jakou tvoří DYING PASSION,
dají napsat hity, které strhnou publikum, vás kapela přesvědčí hned v následující
„Thousand Eyes“, kde hudební kouzlení s náladami ve slokách střídá výrazný refrén,
kterému nechybí náboj a opět vynikající Zuzka, která zde předvádí, jakou její hlas
dokáže mít sílu, když je třeba. Co se týče práce s náladami, v tom nemají DYING PASSION
na české scéně konkurenci. Jejich mistrovské přechody od potemnělý nálad, kdy si pohrávají
s melodiemi a kouzlí stíny podzimních melancholických večerů, jenž postupně přecházejí
v zimní mrazení a první napadaný sníh v podobě přímočarých refrénů, mě pokaždé dostanou.
Důležitou složkou hudby DYING PASSION, jenž na první poslech není tak výrazná, jsou klávesy,
které dokážou svou minimalistickou hrou, ale hlavně prací se zvuky vstoupit do skladeb
v ten pravý okamžik a jemně posunout jejich náladu do zasněných vod s lehce ambientním
výrazem, nebo právě naopak, udělat s pocitové záležitosti alternativní elektrárnu
například v podobě skladby „Electra“ (prosím brát s nadhledem). Kapela se také nebojí
na novém albu použít smyčcové nástroje, které si v určitých pasážích o své zařazení přímo
říkaly, a tak například skladba „Back of Beyond“, jenž je křehkou baladou, dostává
díky violoncellu vyjímečnou podobu se zvláštní náladou, které nejde kytarami docílit.
Lehce „porkupajnovský“ odér na vás dýchne z rytmiky v kombinaci se samply, jenž se proplétá
skladbou „See the Bottom“, které navíc umocní zasněné kytarové sólo. Naopak podobný refrén
této skladby byste na albech PORCUPINE TREE hledali marně, takže zmínka o nějakém
kopírování rozhodně není na místě, jen lehká inspirace. Rozepisovat se o každé skladbě
alba „Amplify“ by zabralo hodně místa, a jelikož se jedná především o posluchačský zážitek,
zmíním už jen skladbu „A Strange Something“, ve které kapela vsadila na klavírní motivy,
jenž za doprovodu kytar a také cella tvoří společně se závěrečnou „Two of Us Alone“,
kterou pro změnu doprovází zvuk trubky, více než důstojné zakončení alba. V podobě bonusu
je zde zaznamenána lidová skladba „Čí to husličky“ v podání dětského hlásku dcerky
manželů Jelínkových, která v provedení DYING PASSION získala zajímavý folkově doom
rockový kabát.
Při recenzi na nové album FORGOTTEN SILENCE jsem chválil česko-slovenskou scénu,
jenž v posledním půl roce vyplivla několik velmi zajímavých alb. Bohužel jsem v té době
ještě neměl možnost slyšet album „Amplify“, které se jednoznačně řadí mezi již dříve
zmíněnou elitu tuzemských interpretů! 26.7.2012 (myval [9/10])
