MYSTERIOUS ECLIPSE nejsou žádnou novou kapelou na metalové scéně a metalisté, kteří se nerejpou pouze jen v nose, ale i ve smrtícím podzemí, museli na tuto chásku určitě narazit. V kapele proběhly nějaké ty změny, ale co je důležití, tak letos vyvrhli nové album "Hell Of Pain". O něm a ne jen o něm jsem vedl rozhovor s novou vokalistkou MYSTERIOUS ECLIPSE „Kity“.
Otázka první, co mě osobně zajímá nejvíc. Jak to dělá něžné stvoření jako ty, že dostane z hrdla to, co hovado jako já vyloudí ze svých útrob pouze za přispění krabičky cigaret a nějakého alkoholu? Existuje snad na Slovensku nějaká lidová škola umění pro death metalové zpěváky a zpěvačky? Už od devadesátých let Slovensko disponovalo a disponuje nemalým množstvím kvalitních death metalových kapel s vynikajícími vokalisty, v čemž si myslím, že máte nad Českou republikou navrch. Máš na vaší scéně i nějaký ten pěvecký vzor?
Túto otázku dostávam dosť často. Ako to robím? No, ja ani neviem. Proste to ide samo. Spevu sa aktívnejšie venujem od šestnástich rokov. Vtedy som viac využívala čistý vokál v kombinácii s chraplákom. Písala som si sama pesničky, ktoré som hrávala so svojou prvou kapelou a vždy som si dala záležať na tom, aby môj vokál nebol stále o tom istom, aby sa tam proste striedali nálady. S vtedajšou kapelou sme veľa experimentovali, hrávali sme aj prevzaté veci, keď to neskôr prišlo: začala som dávať growl a všetci vrátane mňa boli prekvapení. Len na margo tvojej poznámky, bola som triezva.
S tou death metalovou školou si ma fakt pobavil. Bude to znieť ako klišé, ale keď na to niekto má, tak to vie. Akákoľvek hudobná tvorba, by mala v prvom rade prichádzať od srdca. Potom keď tak sledujem, zdá sa mi, že sa z growlu, screamu a pod. stáva akýsi módny trend, čomu nie som naklonená.
Práveže by som povedala, že celkovo česká scéna je lepšia aj bola ako slovenská.
Nikdy som nemala nejaký vzor, skôr niekoho pre inšpiráciu alebo motiváciu. Nikdy som sa však na niekoho nechcela podobať. Zo slovenských ug kapiel, kde sú extrémne vokalistky, vyzdvihnem: Sandbridge, The Nemesis a Sick. Síce hudobne to nie je úplne môj štýl, ale fandím im.
Zvláštní, jak si zájemně závidíme scény, ale jdem dál. Máš i nějakou pěveckou průpravu? Zpívala si jako dítě třeba ve sboru, nebo tak něco podobného? Máš i předešlé zkušenosti z nějaké jiné metalové kapely, než jsi se dostala k MYSTERIOUS ECLIPSE?
Žiadna príprava, som samouk. Vo svojom veku veľa krát konštatujem, že som prestriedala viac kapiel ako chlapov. [smích]
Mimochodem, jak jsi se dostala k metalové muzice jako takové, potažmo k death metalu a ke kapele MYSTERIOUS ECLIPSE?
Išlo to postupne. Keď som bola dieťa, niektoré metalové, grungeové alebo rockové kapely boli v strednom prúde. Bolo to pre mňa vzrušujúce a keď som počula hlavne tie gitary a videla tých ľudí, hovorila som si, že keď vyrastiem, budem podobná ako oni. Priťahovala ma tá drsnosť a rebélia. Vedela som, že taký životný štýl je dobrodružstvo. Potom v puberte som sa k tomu vrátila. Nemala som však žiadnych metalových kamarátov a tak som bola odsúdená počúvať totálne komerčné kapely, z ktorých dnes veľa zatracujem a nepočúvam. A postupne som aj v metale pritvrdzovala. Zlomové bolo, keď som počula v štrnástich Sepulturu, neskôr Death a pod. Z blacku Burzum, Immortal...
K MYSTERIOUS ECLIPSE som sa dostala cez inzerát, bolo to pred rokom.
Sledovala jsi třeba tvorbu MYSTERIOUS ECLIPSE již dříve? Můžeš třeba nastínit, jak vidíš ty osobně vývojovou linku mezi aktuálním albem „Hell Of Pain“ a předchozím „Two Years Later“ po hudební stránce? Osobně mám za to, že se nějaký drastický vývoj nekoná. Spíše jako by „Hell Of Pain“ volně navazovalo na „Two Years Later“ a decentně jej rozvíjelo.
MYSTERIOUS ECLIPSE som poznala ešte asi dva roky pred tým, než som sa k nim pridala. Veľmi som ich však nesledovala, ale páčili sa mi a bola som aj na ich koncerte.
Myslím, že na každom albume MYSTERIOUS ECLIPSE je poznať typický Martinov gitarový rukopis. Čo sa týka albumu "Two Years Later", vidím tam podobnosť v princípe riffov a možno aj kompozícii, ale zvukovo je to diametrálne odlišné.
Tak jsme se vlastně nenásilně dostali k aktuálnímu dění a to k vydání nového CD, které vyšlo pod vaší značkou Mysterious Eclipse Productions. Takže gratulace a hned dotaz. Album už dříve bylo ke koupi v internetových obchodech, ale jeho fyzická podoba spatřila světlo světa teprve nedávno. Vcelku dost kapel dává své nahrávky do prodeje třeba na I Tunes a tak dále a CD si vydává v omezeném nákladu pouze pro svoji radost, pro sběratele a návštěvníky koncertů, pokud se vůbec s nějakým fyzickým vydáním obtěžují. Jak se k tomu stavíte vy?
V prvom rade musím povedať, že nahrávanie aj vydanie CD malo vyššie náklady. Je za tým aj veľa práce a času, čo máloktorí ľudia vnímajú. Ja osobne som chcela nahrať album v skromnejších podmienkach, vydať pár kusov a na nete sprístupniť aspoň niekoľko celých skladieb. Tým by sa aj automaticky znížila cena za kus. S MYSTERIOUS ECLIPSE je to presne opačne. Ja čím som staršia, tak tým mám bližšie do väčšieho ug. Myslím, že u mnohých to býva presne naopak, podobne ako u MYSTERIOUS ECLIPSE.
Trochu bych se pozastavil u songu „Back In Black“, což je zároveň duet s Milanem Machajdíkem a dle mého názoru je nejreprezentativnějším vzorkem alba. Máte tentýž názor, že je to nejpovedenější, tím samozřejmě nechci snižovat váhu těch ostatních, skladba, nebo máte jiného osobního favorita, kterého byste neváhali protlačit na nějakou tu kompilaci?
Osobne som pri "Back in Black" mala pochybnosti o tom, či je to vhodná skladba na album. Navrhovala som, aby bola robená inštrumentálne, ale chalani ma prehlasovali. S finálnou podobou som na koniec spokojná. Chcela som tam do poslednej vokálovej pasáže murmur, ktorý sa mi u Milana veľmi páči. Ale moja najobľúbenejšia skladba je "Hell of Pain", najmä pre gitarové riffy a napokon z celého albumu som pre túto skladbu napísala najosobnejší text. Predpokladám, že chalani z kapely majú zas iný názor a potom väčšine ľudí sa páči zase "Ruža"… Takže pri tomto rozmanitom názore fakt neviem, ktorú skladbu by sme chceli dať na kompiláciu. Mimochodom, som veľmi rada, že si Milanovo meno nedokomolil ako to bolo pri recenzii na Fobia zine. Mal na to iné nervy. Týmto pozdravujem recenzenta Johana.
Mimochodem, byli byste v rámci propagace ochotni investovat peníze do účasti na kompilace, které vydávají třeba jako přílohu různé magazíny?
S týmto nemám vôbec žiadne skúsenosti. V kapele sme zatiaľ takúto alternatívu ani nepreberali, čiže neviem odpovedať.
Další skladbou, u které se chci pozastavit, je naprosto úžasný duet „Ruža“, která se od zbytku alba vcelku dost liší a není to jenom využitím vašeho domorodého jazyka. Všechny skladby spojuje pomyslná červená nit melodického death metalu inklinujícího k progresivitě, ale v tomto případě jde o jakési jednodušší skoro pagan heavy písničkaření. Jak si tuhle skladbu mají přebrat fanoušci? Jedná se o odlehčující experiment na závěr alba, nebo se dá najisto do budoucna s podobnými skladbami počítat? Uvažujete do budoucna i o dalším využití vašeho rodného jazyka?
Áno, bol to experiment. Mali sme aj pocit, že sa to medzi ľuďmi uchytí. Chceli by sme robiť viacej slovenských skladieb, ale ja osobne by som nezostala u štýlu "Ruže", pretože voči zvyšku albumu znie ako pokus o komerčnejší účel.
Stala jsi se s nástupem na pěvecký post zároveň dvorní textařkou MYSTERIOUS ECLIPSE. O čem tak v globále pojednávají tvé texty? Kde se bere ta inspirace pro jejich tvorbu? Jaký jazyk ti při psaní textu nejvíce vyhovuje?
Básne píšem od desiatich rokov, texty od štrnástich. Na písanie po toľkých rokoch už ani nepotrebujem inšpiráciu, viem niečo napísať automaticky a z fleku. Čím zas ale nechcem povedať, že by som si na textoch nedala záležať, skôr naopak. Avšak k písaniu pristupujem viac racionálne ako emocionálne, než predtým.
Konkrétne pre MYSTERIOUS ECLIPSE som si prebrala a poupravovala texty z predchádzajúcich kapiel, kde som účinkovala. Spravila som to tak preto, pretože niektoré staré texty neuzreli svetlo sveta na žiadnej nahrávke a toto bola príležitosť, aby sa mi podarilo dostať ich von. Samozrejme, niektoré som spravila úplne na novo a vznikli z mojich básničiek ("Ruža", "Hell of Pain", "Power of the Storm", "Dark Side of Humanity").
Väčšinu mi pri písaní vyhovuje najviac slovenčina. Okrem angličtiny píšem ešte v češtine. Je to individuálne od témy.
V globále sú moje texty o emóciách a spiritualite.
Ono všeobecně je pro zpěváka lepší, když si ten text vráží do huby sám. Dělá si jej pro svůj způsob frázování a v případě emotivnějších záležitostí sám ví, kde klást větší důraz a kde naopak přibrzdit. Určitě hrajete naživo i nějaké ty staré šlágry pro skalní příznivce. Jak tobě jdou do úst slova, které napsal někdo jiný? Je nějaká starší skladba s textem, se kterým by ses ztotožnila pocitově natolik, že bys byla ochotná jít do studia a tu skladbu přezpívat?
Dobrá otázka a úplne súhlasím s tým, čo si povedal.
Po pravde, mám trošku problém s cudzími textami. Nejde o to, že by boli zlé, ale niekedy mi robí problém sa s nimi stotožniť, pretože myšlienky môžu byť dobré, ale veľa krát mi nepasuje to vyjadrovanie. V takom prípade dávam dôraz na hudbu a text proste opakujem mechanicky. Avšak pri častejšom opakovaní sa napokon viem vžiť do väčšiny myšlienok alebo sa o to aspoň pokúšam, aby to neznelo sucho.
Čo sa týka starších skladieb MYSTERIOUS ECLIPSE, text Immortal-u mi pasuje a trúfla by som si ju prespievať, avšak bývalý spevák Milan ma sprdol, že to proste neviem dobre napodobniť. Lenže ja tak nerada niekoho imitujem! Vždy aj pri spievaní akýchkoľvek prevzatých skladieb, si tam proste prásknem niečo svoje.
Tak určitě tě berou chlapi v kapele jako rovnocenného partnera. Ale berou tě i jako ženu? Z vlastní zkušenosti vím, že nás zrovna moc netrápila společná šatna se zpěvačkou při převlíkání. Odvážíš se prásknout nějakou bulvární perličku na své spoluhráče?
To je skôr otázka na nich, nad týmto som sa nezamýšľala. Každopádne, necítim sa nejako diskriminovaná alebo obmedzovaná, kvôli svojmu pohlaviu a to je pre mňa to najdôležitejšie.
No, to s tou spoločnou šatňou... ja som hanblivá a okrem toho, môj terajší partner by sa asi zjašil, keby sa dozvedel, že sa prezliekam s chlapmi. Možno keby som bola slobodná a ožratá, bolo by mi to jedno. [úsměv]
Máš ještě na závěr něco, na co jsem pozapomněl a chtěla by ses se čtenáři o to podělit?
Neberte metal len ako módu. A keď už počúvate tie kadejaké novodobé metaly, ku ktorým ja veľmi neinklinujem, pozrite sa do histórie, aby ste mali aspoň prehľad.
