Když hlavní mozek EMPEROR Vegard Sverre Tveitan, kterého všichni znají pod
pseudonymem Ihsahn, uzavřel kapitolu této jedinečné kapely, nebylo to z
důvodu, že by neměl další hudební nápady, ale právě naopak hudebních
chutí bylo tolik, že je EMPEROR svým vyjádřením nebyli schopni pokrýt a
pakliže by se tak stalo, už by to nebyli EMPEROR. A tady se začíná psát příběh
projektu IHSAHN, který není limitován hudebními škatulkami a dává jeho tvůrci
naprostou svobodu. Díky vydavatelství CANDLELIGHT, které poslalo elektronickou
podobu alba již nyní (oficiální datum vydání je 18.června), si můžete alespoň
přečíst pár řádků o čtvrtém album nazvaném "Eremita".
Album začíná spíš hard rockově, což také hned umocní nájezd hammondů, které jen na
chvíli upozorní, jakým směrem se budeme ubírat. Jenomže Ihsahn na to jde od lesa
a do hard rockového základu nasadí svůj blackový zpěv, což skladbu posune do jiných
vod. Vygradování v podobě jemného refrénu s čistým zpěvem opět celou skladbu posouvá
o několik hudebních dekád nazpět. Pokud jste si po první skladbě začali myslet, že
vám bude Ihsahn na novém albu citovat bibli hard rocku a odhalovat kořeny rockové
hudby, tak na to rychle zapomenete hned s úvodem druhé skladby "The Paranoid", která
začne blackovou vichřicí, jenž později přejde v pochodový rytmus a vygraduje opět zpěvným
refrénem, aby vše nakonec skončilo zlověstným zvukem troubení dechových nástrojů.
Album pokračuje ve stylu progresivního rocku, kde se snoubí propracované postupy s
melodickým zpěvem, aby po chvíli bylo vše opět blackově zašpiněno a za moment zase
vyčištěno a rozehráno, což působí trochu schizofrenním dojmem hlavně pro neznalé posluchače.
Zkrátka mi z toho vychází, že ať se Ihsahn pustí do jakýchkoliv hudebních vod -
nejčastěji prog, hard, rock metalových, vždycky ho nakonec ty jeho emperorovské kořeny
dostihnou a prolnou se s jeho novodobější tváří a to jsou okamžiky, kdy vám běhá mráz
po zádech. Ve čtvrté skladbě "The Eagle And The Snake" přichází na řadu saxofon, kterého
jsme si na předchozím albu užili opravdu hodně a nyní už do Ihsahnova hudebního výrazu
tak nějak patří. Jen jsem čekal, kdy se objeví. Lepší skladbu s uvolněnou atmosférou
si nemohl vybrat, sice v druhé půli skladby začíná působit saxofon mírně chaotickým
dojmem, ale to by opět nebyl Ihsahn, aby i zde nepropašoval trochu toho extrému.
V druhé půli alba je saxofon opět veden jako jeden z dominantních nástrojů, což
dodává skladbám zajímavý a nevšední výraz. Na řadu přichází "Catharsis". Atmosféra se
zahušťuje, přichází (opět) saxofonové sólo, které vytváří zároveň klid i napětí a
přechod na melodický refrén zakončený procítěným kytarovým sólem. Tentokrát čertík
EMPEROR zůstal zamčený ve skříni, aby si to hned v další skladbě vynahradil. Je
jako urvaný z řetězu a připomíná, své nejslavnější chvilky v černém kabátě, což mu kromě
čistě zpívaného refrénu vydrží skoro po celou délku skladby. Tady si fandové EMPEROR
asi nejvíce přijdou na své a budou zamačkávat nostalgickou slzu. Ke konci alba je
vytvořena zadumanější atmosféra, kdy si jednotlivé nástroje hrají spíš sami pro sebe a
nikdo nedrží hlavní dějovou linku. Temná atmosféra vystupuje na povrch a skladba graduje
v apokalyptickou vizi konce světa stále v tom dusivém a nepropustném pomalém tempu, v němž
pokračuje i závěrečná "Departure", která však po chvíli přejde v blackovou vichřici s
orchestrálními vsuvkami a v momentě, kdy máte pocit, že už vše musí prasknout a po pokoji
se rozlije černá láva, přijde refrén s akustickými kytarami a pohodovou atmosférou. Tomu
se říká studená sprcha, nebo taky léčba šokem, ale na to jsme si u Ihsahna už přeci zvykli.
Myslím, že album "Eremita" je zase trochu jinde než předchozí "After". Sice dále rozvíjí
směr, který byl nastaven na starších albech, ale více však čerpá z odkazu starých hard
rockových kapel. Kdo má rád Ihsahna jako umělce, ten dostane měrou vrchovatou, co si zaslouží.
Kdo však sleduje jeho stopy jen s toho důvodu, že byl leader EMPEROR, ten ani tentokrát
nezůstane spokojen. Já patřím do první skupiny, takže můžu opět jen uznale pokývat hlavou. 2.5.2012 (myval [9/10])
