Dlouhých předlouhých 25 let uběhlo od poslední desky německých thrasherů EXUMER.
Po druhé desce se kapela na dlouho odmlčela. V poslední době však o sobě dala
hlasitě vědět a vrátila se opět na thrash metalovou scénu. Nyní se třetí deska,
po 25 letech od své předchozí, chystá opět získat pozice, jaké si kapela vydobyla.
Nebudu tady psát o předchozích deskách obsáhlé slohy. Snad jen zmíním, že jsem velkým
fanouškem EXUMER a jejich prvních dvou desek. Špinavý thrash/speed se díky mladistvé
energii valí z desek a utvořil jeden z klenotu německé thrash metalové školy 80.let.
Osobně se mě obal nové desky vůbec nelíbí. Chybí mi klasická ruční animace a hlavně
maskot kapely, který připomínal hokejového brankáře z post-apokalyptického světa.
Hodně mě to připomnělo film Mad Max 2. Na obalu desky je opět, ale je hodně z profilu.
Takže na obálce není rytíř v plamenech, jak jsem si prvně myslel. Zřejmě je záměr
kapely nevracet se ke starým deskám a doslova a do písmene spálit za sebou mosty (!)
a začít na zelené louce. Ten totální restart je znát nejen z obálky alba.
Začneme od první eponymní "Fire and Damnation". Je znát, že zvuková produkce se za
25 let hodně posunula. Deska nabízí moderní a velmi hutný zvuk. Určitě je nemožné
dnes natočit desku v takových podmínkách, které měla kapela u první desky.
Avšak i dnes je možné natočit špinavý materiál. Každopádně materiál, který je takto moderně
nazvučen, se mnou nehýbe. Jeden celistvý riff a monotónní rytmus. Je tohle EXUMER, anebo
průměrná thrashová kapela, shodou okolností také z Německa? Moje udivení pokračuje u
druhé "Vermin of the Sky". Sice se jedná o daleko živější skladbu, než je ta předchozí,
ale opět se za moderním obalem skrývá jen průměrný thrash metal, který nedokáže zacloumat
mojí hlavou. Takto si občas do rytmu člověk podupává, ale více to s tělem nehýbe.
Nic se nebude měnit, protože třetí "The Weakest Limb" je asi nejnudnějším artiklem desky.
Tři skladby a já nemám otlačený stůl o čelo. Nečekal jsem, že by kapela v roce 2012 nahrála
špinavé album. Dokonce se nejedná o žádný old school thrash/speed metal. Spíše vidím snahu
se opravdu odvrátit od staré tvorby a hrát něco jiného. Moderní thrash metal s dobrým
zvukem může fungovat, ale jedině pod podmínkou kvalitního materiálu. Čtvrtá "A new morality"
sází více na atmosféru a hutné riffy. Tady v této skladbě cítím inspiraci kapely pro novou
desku. Nemohu se ubránit, že zde slyším poslední alba dánských thrasherů ARTILLERY.
Následující "Waking the Fire" zase neskrývá podobnost s americkou legendou TESTAMENT a její
poslední deskou "The Formation of Damnation". Dokonce je i název trochu podobný.
Není v tom právě ten ´zakopaný pes´, proč třetí deska EXUMER zní jako TESTAMENT? Energický
thrash s velmi dobře posazeným spodkem, úderné bicí a fungující riffovou mašinou.
První polovina desky je pro fanoušky EXUMER studenou sprchou. Plamínek starého ohně je
rychle uhašen a na jeho popelu se dupe, tak dlouho dokud neustane kouř. Žádný přímočarý
thrash/speed, žádná energie a žádná stará škola. První polovina se nese v moderním
thrash metalu s hutným zvukem. Materiálem se pak EXUMER nikterak nevytáhnou z průměru.
Pokud bych netušil, že poslouchám EXUMER, tak bych od takového materiálu dal ruce pryč.
Nebo bych zmínil, že kapela se snaží hezkým obalem (nemyslím obálku alba) zakrýt ryze
průměrný masný produkt. Muselo se po 25 letech vytvořit něco, co dneska nikoho nepřekvapí?
Samozřejmě je to hodně těžké, dnes přijít s něčím novým, jenže i taková rutina se dá
s energií, zápalem pro hru a především thrashovým srdíčkem odehrát kvalitně.
Druhá polovina desky je pro mě hodně kontroverzní. Nabízí dva znovu přehrané fláky
z dob minulých. "Fallen Saint" pochází z první desky "Possessed by Fire" a druhý flák
"I Dare You" zase z druhé desky "Rissing From The Sea". Jak to má posluchač, anebo
fanoušek chápat? Pokud se v první půlce kašle na vše před tím, tak se nyní opráší
stará tvorba a regulérně se z ní udělá materiál další desky? Tohle kapele nesežeru.
Pokud by to vyšlo jako bonus v limitované edici, pak budiž, ale stavět 1/3 desky na znovu
přehraných skladbách? Nemá to skrýt tvůrčí vákuum a uspokojit tu hrst fanoušků staré tvorby?
Já jsem totálně rozčarován. Na tomto místě napíšu, že pokud znovu přehrajete skladby ze
staré tvorby, pak zákonitě nemáte materiál celé desky v duchu old school. Po odškrtnutí
´coverů´ zbyvají tři skladby. Jakmile začla hrát skladba "Crushing Point", tak jsem musel
neustále koukat, co vůbec poslouchám. V tomto případě to bylo v kladném smyslu. Tato věc
totiž předvede živelný thrash metal, který opravdu funguje. Tohle je moderní EXUMER s
pořádnou dávkou energie a koulema. To samé tvrdím o "Devil Chaser". Tato věc je dokonce tou
nejostřejší skladbou celé desky. Úderné a ostré bicí v začátku se umě přenesou do celé stopy.
Navrch se pochlubí skutečnou riffovou mašinou a vymáčkne navíc i velmi dobré melodie.
Co za kapelu nahrálo první polovinu desky? Na samém závěru desky hraje "Tribal Furies",
která, stejně jako předchozí skladby, v závěru nabízí hodně dobře šlapající moderní thrash
metalový stroj. Desku jsem si přehrál minimálně desetkrát doma, desetkrát cestou z práce
a do práce. Další poslechy mě však nevyvrátily můj názor. Ta deska by podle mého potřebovala
smazat pět skladeb v začátku. Nechat poslední tři písně a zbývající covery jako bonus.
Pak by se dostalo na velmi zajímavé comebackové EP, kde by němečtí EXUMER předvedli slušně
šlapající moderní thrash metal. V tomto případě je to deska, která jako celek nefunguje
a nepředvádí nic než jen průměr s dobrým zvukem. Dal jsem této recenzi kus svého srdce i
času a pokud hledáte moderně hraný thrash metal s dobrým zvukem, pak může být deska pro vás.
Pokud by někdo dostal tuto desku bez vědomí, že jsou tu dvě předchozí desky, pak může být
spokojen. Já však bral pohled člověka, který ty dvě desky zná doslova do každého šroubečku.
Nebráním kapelám hrát moderně, nebráním kapelám nahrávat desky a ke konci alba vyzdvihuji,
že to funguje. Nelze však totálně kašlat na starou tvorbu a fanoušky a pak si je kupovat tím,
že přehrajete jeden kousek z obou desek znovu. Doufám, že stejný případ nebude u
znovuzrozených souputníků DARKNESS. Tam však prvotní dávky z nové tvorby jsou jiné kafe.
Po 25 letech přišli němečtí EXUMER s velmi rozporuplným materiálem, který bude určitě
fanoušky staré tvorby tahat za uši a dávat jednu facku za druhou. Závěr desky zachraňuje
jinak průměrný thrash metal. Celkově pak EXUMER totálně zanevřeli na starý špinavý
thrash/speed 80.let. Na třetí desce "Fire and Damnation" předvádí totální restart a jako
jejich první nádech předvádí moderní thrash metal, který se dá slyšet u více kapel.
V určitých pasážích skladeb se pak kapela opírá o aktuální tvorbu dánských ARTILLERY a
hlavně amerických titánů TESTAMENT. Pro začínající kapelu by to byl slušný začátek. Pro
jméno EXUMER je to hodně hořký (re)start. 19.4.2012 (ThrashPanda [6/10])