Černotou oděné Pražany NAURRAKAR lze právem považovat na scéně za velké
zelenáče, neboť si kapela neodbyla ani svou první pětiletku. I za tuto
relativně krátkou dobu stačila natočit jeden demo snímek "Imperium Satana",
který je názornou ukázkou toho, jak spojit klišovité texty o zlu a satanu se
surovým garážovým zvukem.
Nyní je rok 2012 a kluci si připisují do své diskografie další zářez v podobě Epka
"Zákon chaosu". Nutno hned v úvodu podotknout, že došlo na mnoho změn, které jsou ku
prospěchu věci. Od nového vydavatele až po kvalitnější zvuk. Ale pěkně popořadě.
Pod ochraným štítem Werewolf Productions se k nám dostává černé čtvrthodinové kázání
plné hněvu a naštvanosti. Úderem "Kontaminace lidstvem" se na vás vyvalí palba bicích,
řezavé kytary a neodmyslitený havraní zpěv. A tím to vlastně i končí. Tu se na chvíli
zpomalí, aby se následně spustila zběsilá black blasfémie. Místy se přidá sólo k dotvoření
atmosféry. To je ale bohužel vše. Vyjímkou je pouze poslední "Pod oprátkou", která se
táhne spíše ve středním tempu a klade více důraz na celkové vyznění a atmosféru.
Největším problémem celého uskupení NAURRAKAR je postrádání jakékoliv vlny originality.
Jenom v naší malé zemičce nalezmene tucet podobně znějící band, které by měly více nahlížet
na hudbu samotnou, než kolik použijí war paintu na svém koncertu. Vždy to tak bylo a vždy
to tak bude - jediným klíčem k úspěchu je originalita. Jsem si jist, že i o půlnoci většina
posluchačů pozná, že právě hraje "De Mysteriis Dom Sathanas" od MAYHEM. A přesně o to tady
jde. Obecně řečeno, není to nic převratného, člověku se kolena zrovna nepodlomí, ale
poslouchat se to dá.
Ač rozhodně "Zákon chaosu" není světoborným počinem, black metalový étos zachovává
spolehlivě. Ale to je sakra málo! 27.3.2012 (Kuba [5/10])
