Tuhletu partu vedenou frontmanem Burtonem Bellem, Dinem Cazaresem a Raymondem
Herrerou není třeba více představovat. Tahle parta připravila celý koncept tohoto
alba. Alba, které obrátilo vzhůru nohama celý kyber metalový svět. Jak jsme se mohli
dočíst v Kerrangu! "Tohle tady ještě nebylo!" A opravdu! V takovém rozsahu se pojem
kyber metal začal teprve rozvíjet, ale Fear Factory hned tři roky po svém zdařilém
debutu se svou druhou deskou "Demanufacture" totálně rozsekali všechny kolem.
Kritiky na tuhle desku se napsalo spousty. Až mi někdy připadalo, že si jí poslechlo
více lidí spíše z důvodů přenosu šokujících zpráv než ze zvědavosti nám vlastní.
Jako první singl z této desky byla "Replica". Videoklip pak vidělo snad na tisíce
diváků a zájem o tuhle kapelu vzrostl astronomickou rychlostí. Samotná deska pak byla
opravdovým poslechovým soustem pro každého metalového fajnšmekra.
Už od první titulní pecky "Demanufacture" se rozjel stroj továrny strachu v chladném
a izolovaném industriálním zvuku. "Self Bias Resistor" pak poodkryl závoj přesných
samplů a obdivuhodných vokálních výměn, které obstarával jenom jediný člověk - Burton
Bell. Bravurně měnil growling s čistým vokálem. Mechanizovaný pocit pak dokresloval i
Raymond Herrera s neuvěřitelnou přesností svých kopáků. Téměř časované bicí.
I automatický bubeník by se možná místy zastyděl. Raymond se však stydět nemusel.
Jeho bezchybná práce nohou již několikrát vyvolala pochyby o tom, že Fear Factory mají
automatického bubeníka. Než ho ovšem viděli hrát naživo, pak smekli a pochopili, že FF
jsou novou generací industriálního metalu. V jejich textech se objevuje typická tématika
jim vlastní. Stroje, nenávist a různé technologie zasazené do pseudosvětů. Občas se tu
objeví i post apokalyptické vize, anti křesťanské parafráze a jiné události kolem nás.
Nikdy však nezapomněli, že jsme stále lidé a že stroj musí vždy člověka poslouchat.
Vedle kanadských šílenců Voivod byli další kapelou, která své příběhy kombinovala s
realitou a kyberprostory plné sci-fi motivů...
Není nutné se podrobněji rozepisovat. Jejich skladby byly nekompromisní.
Drsné riffy rozřezávaly bariéry multisvětů. Strojové bicí s hutným pozadím vyvolané
samply vytvářely tektonickou činnost a Burton Bell si pohrával s vokály jako by on sám
rozhodoval o náladě jednotlivých skladeb. I když instrumentální mezihry byly ochuzené
o kytarová sóla, jejich absence zde až tak tolik nescházela. Vše vynahradily klávesy a
všude přítomné samply s různými podpůrnými efekty. Industriální ingredience bez kterých
se dnes málokterá kapela podobného hudebního zaměření obejde.
Fear Factory se svým skvělým albem "Demanufacture" ukázali světu, že přichází nová
doba metalu. Modrošedivý opar se rozplynul a z dálky byl slyšet jen dozvuk syčících
pístů... Továrna strachu dnes ukončila svou výrobu... 13.9.2011 (powerhome [10/10])
